Náš muž na Times Square

Times Square je pojem. Oblast nese přezdívku „křižovatka světa“ (Crossroads of the World). Náměstí má status světové památky a je jedním ze symbolů New Yorku. (Wiki)

Parádní panorama.

Na TS se hraje divadlo,

obchoduje,

fotografuje,

ale copak se to děje za tím dítětem, co sedí na tatínkovi? Ano, tam se spinká.

Jak ten brouček, hajá. Náš muž na Times Square. A zase jinak, abychom se nepřeleželi,

ale tady jsme něco ošklivě zachrápali, pokud jsme nečučeli alespoň po očku,

dáma v kloboučku s červenou parukou a s kytarou, co stála těsně u nás, je totiž nahoře bez. Velikánskou podprdu má pověšenou na krku kytary.

Přijde noc a náš muž je smutný, že to propás, a osamělý.

Někdy  ho však přijde navštívit hrozný přízrak v červených botách, komplic kytaristky s červenými vlasy, před kterým se musí schovat. A pak se, když přímé nebezpečí pomine, s kamarády uloží k zaslouženému odpočinku:

Pokud jste jich napočítali šest, máte to dobře. Náš muž spí na druhé straně té dlouhé lavice, vlevo od vozíčkáře.

Zamlčel jsem vám, jak důležitou úlohu náš muž na Times Square hraje v udržování místního mikroklimatu. V tomto místě je příliš sucho, takže se musí postarat o nápravu, Zde se stará 21. září,

tady zavlažuje 23.

a zde větrá Kadlase 24. Všimněte si, jaký svinčík dokáží Američané naházet pod sebe.

Pak se ale stala hrozná věc. Zrůda v červených botách vyslala do prostoru muže s hadicí, který místo proměnil ze suchého na mokřinu a zároveň smazal všechny značky našeho muže.

Tohle je vděk? rozzlobil se náš muž a odchází hledat jiná suchá místa, kde si ho budou více vážit a která mají jeho služeb zapotřebí.

Jenže: to by ani nebyl náš muž, kdyby se jen tak lehce vzdal. Již následující noc je zpátky, ovšem, představte si, bosý! Ti lumpové na novém suchém místě se ukázali horší než muž v červených botách, sebrali mu jeho vlastní boty, a tak se NM musel vrátit. Zde při jednom ze svých četných proslovů sám k sobě, při kterých – stejně jako Svěrákův a Smoljakův muž z filmu Marečku, podejte mi pero! – přechází z místa na místo, v důležitých až klíčových pasážích však stojí a máchá rukou.

A hned se pustil do díla.

Potom však červené síly zla získaly definitivní převahu. Nejprve vyslaly černého muže v červeném tričku s hadrem, který dílo NM vysušil,

potom prostor ohradily železným zábradlím. Proti takové přesile nešlo bojovat, tedy si náš muž vyprosil od kolemjdoucího milionáře boty a odchází ze scény definitivně.

Dnes už toto místo hlídají před naším mužem dokonce dva policisté. Jak někdo vytáhne bimbase, dostane přes něj pendrekem. Když tam chce mít radnice NY saharu, prosím…

Vedle zavlažovací akce je pozoruhodné na Novém Yorku to, jak velké množství lidí pochoduje po jeho ulicích s batohem na zádech a jedním či dvěma zavazadly v rukách. Jako kdyby byli všichni stále v období stěhování, vyhazováni z nájmů, nebo bydleli po kamarádech.

Pokud nemají v ruce zavazadlo, drží v ní buďto plechovku či pohárek s nápojem, nebo, častěji, smartfouna. A jdou a čumí na obrazovčičku a šmátrají po ní prsty, jako by to byla nově přidělená pupeční šňůra. Do nikoho však přitom nevrážejí.

Zvláštní je také dosti významné procento skutečně hodně prdelatých ženských se sloupovitýma nohama a obrovskými stehny. Skutečně gigantické řitě, zvlášť když si natáhnou legíny nebo kraťasy. Možná by tím bylo možné vysvětlit ochotu amerických mužů účastnit se vojenských misí v zahraničí, když mají doma todlencto a okolo baráku pochoduje příšera s červenýma botama. Proti tomu jsou džihádisti rozpustilé holčiny.

No a za zamyšlení samozřejmě stojí to, jestli má nejbohatší stát na světě zapotřebí, aby se mu na malém kousku křižovatky světa, se statusem světové památky a symbolu New Yorku, válelo v jednu jedinou chvíli šest bezdomovců.

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.