Propast se rozšiřuje

Doba je neklidná, rozpolcení národa dokonáno, jedni by nejraději sežrali druhé. Je to výsledek toho, že Češi přišli o protektory, o nadřízenou vrchnost v Moskvě či Berlíně, kteří by z nás sňali muka samostatného rozhodování a pravidla nám nadiktovali s rákoskou v ruce.

„Lepší“ část národa, zhruba čtvrtina až pětina občanů této země, se stala v polistopadovém vývoji propagátory nové nesamostatnosti, podvolení se diktátu silnějších, EU, NATO, americkým neokonům. Jakoby zatoužili po nalinkovaném světě jediných pravd a chtěli se zbavit té nejistoty, kterou přináší samostatný a suverénní stát.

Zkrátka (teď použiji zažitý až obehraný, ale výstižný příměr): po příjemném pobytu v luxusně vyhřáté ruské řiti je jim chladno a smutno v pozici dospělého státu a touží se zavrtat do neméně luxusně vytopených zadnic Západu. Bohužel, bez ohledu na to, že v případě washingtonského zadku se ukrývají ve střevech největšího světového agresora a zločince, v případě bruselské prdele pak v nitru byrokratické, panovačné a přitom zcela neschopné organizace, která neumí zajistit podřízeným státům mír a bezpečnost, tedy dva nejdůležitější hodnotící parametry státní organizace. Kdy dojde všem občanům, že po katastrofálním selhání unie při obraně schengenských hranic před migranty nemá EU sebemenší právo na další existenci? Vyžírky, byrokraty a parazity v Bruselu či Štrasburgu přece nikdo k ničemu nepotřebuje!

Ta pětina „lepších“ lidí, podporována většinou médií včetně veřejnoprávních, přitom používá zcela nepřípustné metody nátlaku, difamace svých odpůrců, lhaní a skandalizace, které v období důležitých rozhodnutí přerůstají v hysterii. Jako zrovna teď, v případě volby prezidenta: známé firmy „intelektuálního“, podnikatelského, restituentského, akademického a uměleckého českého milieu emitují svá provinční, trapná vyznání lásky k panu profesorovi a na druhé straně lijí cisterny fekálií na jeho protikandidáta. Podobají se fotbalistickým pitomcům s jejich sprostotou a trapným a hňupským fanděním. Tak jako oni se normálně chová lůza, póvl, spodina, elita se přece musí chovat s jistou noblesou.

Na straně lidové, vidlácké, buranské, ovarové, neboli tzv. obyčejných lidí, nepozorujeme takovéto vzedmutí vášní. Bohužel se z ní rekrutuje drtivá většina nevoličů, těch, co zůstávají doma a tam si, mezi lahváči a telkou, říkají to známé: „Vždyť voni si to páni stejně udělají podle svého!“

Chování elit a masy občanstva, tedy celého národa, se u nás deformovalo tím, že první své úloze ve společnosti evidentně nejsou schopni dostát, ti druzí jsou jednak neteční, rezignovali, jednak skáčou na špeky propagandě, protože se v bědných poměrech obávají o existenci svou i svých blízkých a v tomto tlaku přijímají chybná rozhodnutí.

Mezi těmito dvěma horami se potácejí ti, kteří chápou, že popsaný stav je špatně, věděli by možná o nějakém řešení, ale nemají sílu, organizační, politickou ani finanční, aby něco změnili. Je jich hodně, jste to vy, kteří tohle čtete a debatujete, je to celá řada tzv. alternativních serverů a blogů, na kterých se denně potkávají statisíce lidí.

Komunisté (a jistý Kodet) bohužel zprofanovali heslo Proletáři všech zemí, spojte se!

Něco podobného by se dnes hodilo.

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.