Pravda je coura po mezích vyválená, nemytá…

To ošklivé nařčení paní Pravdy (ve skutečnosti paní Perchty) jsem opsal z knihy povídek Karla Michala Bubáci pro všední den. Vydáno v šedesátých létech, v povídce Bílá paní se touhle nadávkou snaží kastelán Pupenec vyprovokovat k nějaké reakci paní Perchtu z Komonic. Pamatuji-li se dobře, plivla po něm.

Pravda se po mezích neválí dobrovolně, takhle s ní zacházíme my, lidé, když se chováme tak, jak je naše přirozenost, to jest hnusně.

Lhaní a podvádění je mnohem oblíbenější a v našem konání drtivě převažující činnost. Jak pravdivá jsou asi historická fakta, když se skládají z prolhaných zápisů režimních pisálků a kvákalů všech možných zrůdných politických, ekonomických i společenských systémů?

„Budu mluvit pravdu a jenom pravdu. K tomu mi dopomáhej Bůh,“ říká svědek u soudu. V první větě něco slíbí, v druhé už pluje na rozbouřeném moři světa v chatrné kocábce lži. Neboť máloco je v tak masivním rozporu s pravdou, jako víra v Boha. Pohádka o nadpřirozené bytosti, která stvořila tento svět a vesmír (a vůbec všechno) je nejrozšířenějším nesmyslem, který jenom ilustruje bezmeznou faleš a pokrytectví, do nichž se od nepaměti halí lidský rod. Víra v Boha je starověkou pověrou, která staletí brzdila rozvoj vědy a tím i civilizace. Její institucionalizovaná podoba, církev, podporovala a konzervovala zločinné otrokářské a feudální řády a vysává lid a parazituje na něm dodnes, viz církevní restituce.

A víra v Boha, Allāhu Akbar, představuje dnes nejvážnější a nejhroznější ohrožení civilizace, humanismu a svobody myšlení v Evropě – a pokud se jí neučiní přítrž, i na celém světě. Pozře ho stejně hladce a rychle, jako když kočka spolkne myš.

O existenci či neexistenci Boha se v křesťanském světě vedou spory od té doby, kdy se za druhý názor už neupaluje. O existenci Alláha se nediskutuje, neboť debatéra podřežou a spor je tak vyřešen mokrou cestou.

Když zadáte do vyhledávače heslo „existence Boha“, vyvalí se záplava článků. Nebudu z nich dělat výběr ani citovat; kouká však z toho jak sláma z hastroše důkazní nouze zastánců boží existence. To, co předkládají, je na první i každý další pohled nevěrohodné, směšně hloupé a vycucané z prstu. Ještě před čtyřmi sty lety upalovali za názor, že se Země točí kolem Slunce. Dnes dovozují boží existenci z faktu, že poměr hmotnosti protonu a elektronu je nastaven tak přesně, že jeho změna o jeden dílek v poměru jedna ku deseti na třicátou sedmou by znemožnil vznik vesmíru. A citují Stephena Hawkinga, jeho výrok „Jestliže by hustota vesmíru jednu sekundu po Velkém třesku byla větší o jednu tisícibiliontinu, vesmír by se za deset let zhroutil. Jestliže by však hustota vesmíru byla o stejnou část menší, byl by vesmír po deseti letech v podstatě prázdný. Jak je možné, že počáteční hustota vesmíru byla stanovena s takovou přesností? Možná, že to, že vesmír měl mít právě onu kritickou hustotu, má nějaký důvod.“ Z téhle úžasné přesnosti nastavení fyzikálních veličin pak dovozují, že to byl jedině Bůh, kdo umí počítat s tak neuvěřitelnou akurátností. Zapomínají na to, že před třemi sty léty by si pod někým, kdo by tvrdil, že na počátku světa byl velký třesk, rozdělali ohníček a stejně by naložili se zastáncem teorie o složení hmoty. My ti dáme molekulu, atom, proton, elektron, šup s tebou na hranici! A dnes používají výsledky vědeckého bádání, tedy toho, čemu po staletí kladli odpor a vraždili jeho nositele, ke kostrbatému a trapnému dokazování boží existence. Stejně hloupé jsou i jejich další „důkazy“ a můžeme se jenom podivovat tomu, že i s relativně inteligentními lidmi cloumá náboženské tmářství, viz výrok „Já rozhodně nepocházím z opice!“, že, Hájku…

Pokud by skutečně za stvořením světa byl Bůh, pak by bylo nutné pohnat ho před soud. Neboť tak zločinný princip, jako je „sežrat a být sežrán“ (nebo odumírání buněk, s výjimkou rakovinových, u myslících bytostí), který praktikuje veškerá fauna, je odporný, odsouzeníhodný a nepřijatelný. Svět je doslova našlapaný energií kolem dokola, a my musíme žrát kravičky, telátka, kuřátka a prasátka, včetně selátek? Výjimku z tohodle hnusu tvoří flóra, ale i ta si už vyvinula masožravé rostliny. Páčím, že rozsudek nad Stvořitelem by měl znít: „Do pekla s tebou, až do skonání světa!“ (Téměř vědecky jsem vznik života na Zemi popsal ve fejetonu ZDE.)

A stejně téměř vědecky podám vysvětlení faktu, proč je lidstvo tak nakloněno k vytváření Bohů jak na běžícím pásu. Odvolám se opět na významného filozofa a neméně významného spisovatele. První pravil, že život je zcela neblahý stav, druhý pak shledal, že život je úděl, který si žádný živý tvor nezaslouží.

Jinak řečeno, život na zemi je to pravé peklo, kterým straší lidi všechna náboženství, smrt je na jedné straně strašlivá svou konečností, na druhé straně vysvobozením, ale kdo by se nebál?

Pokud lidem vezmete naději na znovuzrození, pokračování života v ráji (což je směšné, většina z nás musí skončit v pekle), a pokud si uvědomí vratkost a naprostou bezvýznamnost své existence v tenoučké slupce plynů, obalujících zeměkouli a oddělující nás od giganticky obrovského, takřka nekonečného a strašlivě, vražedně chladného a řídkého vesmíru, tak by jim zbylo jediné: narvat si pěst do huby, aby před realitou neřvali hrůzou. Jak kdysi kdosi v téhle souvislosti pravil.

A to je ta pravda, které se vzpíráme a bráníme silou a mocí. Pravda, před kterou se chráníme vírou v Boha. Někteří pak jsou unešeni vyhlídkou na polovinu veletuctu neposkvrněných pannen, které je za branami ráje toužebně očekávají a začnou se zde na Zemi opásávat výbušninami a přivádět k branám ráje nejenom sebe, ale i své oběti, které však v tom svém vlastním ráji budou zpívat s anděly a hrát přitom na šalmaj. Už si ale nikdy nevrznou, což vysvětluje i jejich relativní vlažnost ve vyznávání víry v porovnání s džihádisty.

„Zde trapno existovat“, nazval svoji knihu český spisovatel.

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

86 thoughts on “Pravda je coura po mezích vyválená, nemytá…

  1. Čím déle poznávám ateisty, bezvěrce i mnohé jiné, tím více se obávám, že *doufají*, že žádné božstvo neexituje. Z mnoha možností se upínají právě k té jediné.

    • Oni nedoufaji, oni to vi a ve svem presvedceni se utvrzuji.
      Taras to ma ma slovne jen jinak zpracovane.
      Jen nam neprozradil proc prave na zacatku prosince na tuto notecku.
      Bud je venku prave hodne mizerne a vlezlo to i na nej,
      nebo ho osvitila muza a prinutila aby se vyznal.
      Cert aby se v nem vyznal.

        • Jinými slovy říkáte, že ateismus je vlastně taky druh víry. Podle mě je to ale spíš tak, že ateisté jsou lidé, kteří Boha ke svému životu nepotřebují.

          • A nebo nevědí že potřebují. 🙂
            Konec konců – není to zas tak dlouho, kdy nikdo netušil jak moc ke svému přežití potřebujeme např. vitamíny.

            • Anebo už konečně vědí, že nepotřebují 🙂 Je to zkrátka volba, která se může změnit tak nebo naopak. S vitamíny to jde srovnat asi jenom potud, že ani ony k samotnému přežití nestačí.

                • A máte to tak správně. Jenom asi vitamíny nebudou tím nejdůležitějším prostředkem k léčbě rakoviny. Stejně tak jako víra v Boha asi nic neudělá s tím peklem na zemi.

    • Ale ne. To je obyčejná závist člověka, který nemá mysl obluzenou vírou. Není schopný nechat se obluzovat a přitom vidí, že to kdekomu pomáhá život přečkat.
      Já to znám.

    • Povedl se vám hezký překlep, Nerevare, „žádné božstvo neexituje“. A to je možná škoda, kdyby jim hrozilo to, co nám, možná by božstva byla méně militantní až surová.

  2. Tarasi – při čtení mi nakoukl přes rameno duch smějící se Egona Bondyho alias Zbyňka Fišera se slovy – „jestlipak četl mou Útěchu z ontologie – že by na to přišel sám?“ já mu na to „nečetl, určitě, ono to není lehký čtení a navíc tam nemá tu úvahu o sebevraždě boha“ – ušklíbl se na to a mizel se slovy – „jdu si o tom popovídat s Marxem a Leninem“.

    • Když už je tu zmíněn Egon Bondy,tak bych připomenul i jeho monografii Buddha.
      Sice pojal Buddhovo učení krapet marxisticky,ale za přečtení určitě stojí.
      Navíc v kontextu s tímto článkem,protože buddhismus žádného boha nepotřebuje, nenabízí ani žádný nadpozemský ráj a jeho výklad světa není s Tarasovými úvahami prakticky v žádném rozporu.

      • Já bych ten „marxistický“ přístup rozhodně nebral jako nedostatek – jedinou adekvátní alternativu bych – filosoficky – viděl v tao, idealismus a postmoderna jsou slepé uličky o ničem.

    • Brtníku, možná četl, možná nečetl, už dost zapomínám. Filozofy vynechávám, protože se mi při konzumování jejich děl vždycky po dvaceti stránkách rozjely oči každý jinam a pak jsem nějakou dobu švidral. Četl jsem určitě životopisnou užnevímjaksetojmenuje a Šamana, zbytek je v mlhách. Ale o mně taky nikdo neví, že jsem marxist levý. Nebo ví?

      Mým úmyslem nebylo zpochybňovat existenci Boha, to je opravdu každého intimní záležitost, ale upozornit na to, jakou neblahou roli hrálo náboženství a církve v minulosti a jak nebezpeční jsou vyznavači Alláha dnes.

      • Vyznavači čehokoli byli, jsou a budou vždy nebezpeční stanou-li se příliš ortodoxními až militantními.

        • Pak se ovšem nabízí otázka, do jaké míry za militantnost mohou vyznavači a do jaké míry je agresivita obsažena v samotném učení. Principy tří totalit jsou si podobné v tom, že všechna tři učení postavila na piedestal některou část společnosti: komunisti dělníka, nacisti příslušnost k rase a islám příslušnost k náboženské skupině, přičemž příslušníky jiných skupin označily za méněcenné nepřátele hodné opovržení – a u posledních dvou směrů i určené k vyhlazení.

          • Pokud jde o samotné učení, pak komunismus na pomyslný piedestal staví člověka jako takového, nezávisle na tom kterou svou profesí je společnosti prospěšný. Dělník, rolník, lékař, spisovatel, umělec… všichni jsou si rovni, agrese je směrována pouze vůči jedincům kteří se pokouší na společnosti parazitovat, což je (měl by být) postoj pro společnost standardní. Tedy komunisti hlásající „Jsem dělník – kdo je víc“ se už od samotného učení odchylují – jen tito ve své době nedostali žádnou nálepku.
            Nacisti jsou „odrůdou“ rasistů (která svou nálepku má) protože samotný rasismus (učení o rasách) v sobě agresivitu obsaženou nemá.
            I v islámu se vyskytují jeho neagresivní varianty nabádající k jeho šíření pouze formou mírumilovné nabídky a vlastním příkladem. Alláhužel – ty agresivní jsou mnohem více vidět.

            • Hodnotit je možné jenom podle skutků (poznáte je), nikoliv podle teoretických zásad. Jestliže komunisti celých čtyřicet let svého vládnutí u nás nechutným a blbým způsobem forsírovali dělníky (a byl to jeden z důvodů, proč doskákali), tak se nemůžeme utěšovat tím, že v teorii to měli jinak. Stejně tak pro hodnocení islámu je rozhodující jeho agresivní a zločinný přístup k jinověrcům ale hlavně k bezvěrcům, který ovšem vyplývá ze sjednocení teorie a praxe. Že někde existují i mírumilovnější formy je hezké, ale v podstatě to odporuje duchu jejich učení.

              • Souhlas. Vycházet je třeba z toho jak je učení praktikováno. Pak je ale pro praxi mimoběžné zabývat se otázkou: „do jaké míry za militantnost mohou vyznavači a do jaké míry je agresivita obsažena v samotném učení.“ a je třeba být si vědom toho že: „Vyznavači čehokoli byli, jsou a budou vždy nebezpeční stanou-li se příliš ortodoxními až militantními.“
                Nebo ne?

                • Asi ne. Sparta jistě nemá ve stanovách vyhlazení příznivců Baníku, přesto se pod jejími prapory shromažďují bijci. To samé komunisti. Nacizmus i islám ale mají ve svých pravidlech boj proti Židům nebo bezvěrcům vepsán v základech a u vyznavačů je tak jejich nebezpečnost naprogramována. Jenom praxe platí.

                  • Bijci pod praporem jakéhokoli fotbalového klubu jsou zdivočelí (agresivní, militantní) fanoušci.
                    Nacisti jsou zdivočelí (agresivní, militantní) rasisti.
                    Islámisti jsou zdivočelí (agresivní, militantní) věřící ve svého boha.

                    Přitom:
                    Na samotném fanoušství není nic nebezpečného.
                    Na samotném učení o rasách není nic nebezpečného.
                    Na samotné víře v Boha není nic nebezpečného.

                    Nebezpečné je ono zdivočení ať už se týká čehokoli. Lze si například představit zdivočelé vegetariány kteří se dostanou k moci a zahájí tažení proti konzumentům masa ve svaté obraně zvířat, nebo zdivočelé ekologisty terorizující obyvatelstvo vyhazováním automobilů do povětří (a třeba i s jejich řidiči) v boji za čisté ovzduší…. příkladů bych sem mohl nasázet hromadu a u všech by platilo že vyznavači čehokoli byli, jsou a budou vždy nebezpeční stanou-li se příliš ortodoxními až militantními. A to obzvláště v takových případech kdy je pro své cíle využije někdo dostatečně vlivný (monarcha, diktátor, oligarcha, korporace, tajná služba….) a poskytne jim podporu.

                    • Je to akademická debata a nechal ses unést zdánlivou obecnou platností svého postulátu „vyznavači čehokoli byli, jsou a budou vždy nebezpeční stanou-li se příliš ortodoxními až militantními“. Samozřejmě: každý fanatik je potenciálně nebezpečný, ale rozhodující je pořád hnutí či idea, za kterou bojuje. Lze si snad představit vyznavače sborového zpěvu jak nutí občany aby se uzpívali k smrti? Stejně jako fanatici jsou nebezpečné (ale spíš daleko nebezpečnější) ideologie, každá s nějakým potenciálem ke zvrhnutí se do zhoubného bujení. Nebezpečné na nich je to, že každá obsahuje nějaké racionální jádro, které však nezabrání rakovinovému množení zbytku učení. Fanouškovství není podle tebe nebezpečné, bezpečně však přitahuje svoloč všelijakou. Nebo snad stovky policistů při derby jsou tam pro parádu? Náboženství i učení o rasách nejsou nebezpečné, pokud ovšem nezačneš někomu nabízet pozici čisté a vůdčí rasy nebo vyznavače jediného správného náboženství či politického směru(nacizmus, sionizmus, islamizmus, reálsocialismus) s právem zotročit jinak věřící.

      • Jo a ještě… ta knížka vyšla (v edici Portréty) už v osmašedesátém, pod jeho vlastním jménem a ani mi nijak marxistická nepřipadala. Žádné švidrání při jejím čtení nehrozilo. Oproti některým jiným filosofickým dílům byla napsána přehledně a srozumitelně i pro člověka který by se před tím podobnými tématy nezabýval.

  3. jakou neblahou roli hrálo náboženství a církve v minulosti a jak nebezpeční jsou vyznavači Alláha dnes.

    Znam lidi kteri to velmi dobre vedi, odsuzuji to stejne jako Taras, ale presto jim to nebrani verit ve Stvoritele a zivot vecny:-)

    • Pokud se nemýlím, tak ze známých to je Vodník, kdepak je mu konec?
      Kdosi pravil, že pokud víra v Boha nic nestojí a přitom možná zaručuje posmrtný život v ráji, tak je výhodné věřit, právě kvůli té naději, zatímco ateismus vlastně nenabízí nic.

        • Držíte se své chyby pevně, zřejmě v ní věříte. Jestliže „nevěřím“ v Boha proto, že nebyly předloženy důkazy o jeho existenci, není to „nevíra“, je to pouze chybně použité běžné slovní spojení. Je to postoj, názor, logický závěr. Pokud věříte v Boha a nemáte pro jeho existenci žádné relevantní důkazy, pouze pohádkové příběhy ze starověku, relikvie, odhalované jako falza a zázraky, odhalované jako podvody, pak jste vaši důvěru věnoval chiméře. Nikdo vám ji nebere, jenom obrovské náklady, které lidstvo věnovalo a věnuje oslavě literárního příběhu jsou vyhozené z okna a mohly být použity účelněji.

          • Ani o existenci „temné hmoty“ nebo „tmavé energie“ důkazy předloženy nebyly. Přesto je však jedno i druhé bráno za hotovou věc, mezi laiky zejména.

            Jinak je ale nad slunce jasnější, že na Západě protěžovaný ateismus/nihilismus uvolňuje místo islámu, mimo jiné. Potěškoště.

            • Neshodujeme se v tomto bodě proto, že jsem zpochybnil vaši víru a to nemá nikdo rád. Jenže argumenty, které na její obhajobu vytahujete, neobstojí. Temná hmota i energie nejsou předkládány k věření, jsou navrhovány jako řešení toho, že vědcům se známými údaji o podobě vesmíru nevycházejí jejich kosmologické rovnice; tedy přemýšlejí o tom, co by je mohlo doplnit, aby jim to štymovalo. A obojí je návrh, hypotéza, která je podrobována kritice a nikdo se proto nezlobí. Což se o vaší straně, když se setká s kritikou a zpochybňováním existence Boha, říci nedá.

              Zkuste místo nihilismu použít ateismus/realismus. A zase to máte naopak, respekt k náboženským svobodám (tedy i té vaší) zabraňuje, aby bylo na evropské půdě proti islámu použito síly, což je jediné možné řešení.

              • S Bohem je to jako se Schrödingerovou kočkou. Ale může nám být útěchou že každý z nás, dříve nebo později, tu škatuli otevře.

              • Dohadovat se nad tímto tématem nemá velkého významu, to jsem pochopil už dávno. Podobně jako jinde: nepadáte něco, co existuje jen ve Vaší hlavě, Vy i ostatní „realisté“. Doporučuji se s tím kritizovaným hlouběji seznámit (stejně tak i naopak).

        • To je milý, sem chodil ještě asi tak před pěti lety, nediskutoval, jenom četl. S tím dnešním článkem bych ho nasrál, doufám, že to nevidí.

          • Napsal jsem mu odkaz na jeho facebook, na rozdil ode mne on umi svoji viru argumentacne obhajit. Tedy pokud se mu bude jeste chtit.
            Tvuj atheismus nesdilim od dob kdy jsem pochopil ze svet byl stvoren pred nejakym casem=
            (Planck measured the age of the universe at 13.82 billion years.Jun 7, 2017)
            Byl li stvoren lze se dohadovat jak a kym a nabizi se moznost ze byl stvoren Stvoritelem.
            V pripade homosapiense je to bez pochyb kazdy z nas ma sveho otce Stvoritele v nasem pripade skrze matku Stvoritelku, proc by to podobne nemohlo platit pro cely Vesmir?
            Mimochodem Tarasi hmota neni nic jineho nez zhmotnena myslenka. Rika stale vice vedcu !
            Ti nejsilnejsi dusevni gurus to predvadi zatim jen v malem a umi to. Umi zhmotnit myslenku predvadi zatim jen malych predmetech objektech.
            Nuklearni elektrarnu skrze myslenku nezhmotni ale presto je to neco s cim si vedecky homosapiens nevi rady a ne vsichni vedci jsou atheiste, mnozi vedci jsou verici. Verici ve stvoreni a od toho i Stvoritele 🙂
            Misto reci o vire /nevire bys mel zustat u kapouse a jeho -ismu , tam Ti to jde moc dobre 🙂

            • Fakt, že nevěřící homosapiens přiznávají, že spoustu věcí nevědí, zatímco věřícím je to jasné /Bůh/, mě k víře opravdu nepřiklání.

                • Ano Kamile nekteri lide maji problem pochopit ze vira je predevsim o pocitu ne o souhrnu vedeckych faktu zitra prekonanych.
                  „Ver a vira tva te uzdravi “ je zivotem overene rceni. Nesmi jit ale o kazani takovych kteri za viru jinou nez tu jedinou spravnou upalovali a kdyby to slo tak by i dnes konali podobne:-(

            • Tak doufám že jste se nenaprd nad míru. Už jsem chtěl Astrovi nadávat, že je práskač, a ono to bylo jedno. Pokud už nediskutujete, pak jste včas seznal, že debata na síti je významná a důležitá asi jako psí vytí na Měsíc. Přesvědčí se jenom přesvědčení, ostatní si melou své, kolem dokola.

              • Ovšem, z tohoto pohledu, je pak zbytečná debata s kýmkoli, kdekoli a o čemkoli. Proč vlastně máš blog?

                • Správná otázka. Patrně z trapného idealismu, že by se přece jenom dalo něco změnit. Ale je to čistá naivita.

  4. Mně se to moc líbilo i s tím odkazem na Fridex 🙂 Vše co jste napsal podepíšu. Do svého pokročilého věku jsem žádnou „božskou“ entitu nepotřeboval a nyní, ve svém pokročilém věku, jsem dospěl k názoru, že pokud by snad něco takového mělo existovat, pak by to bylo babralské a břídilské, stříknuté sadismem (všimněte si prosím té genderové neutrality).
    Nikomu jeho víru neberu. Ať si věří třeba v Létající špagetové monstrum. Ale ať si to nechá pro sebe a mně(nám) to nevnucuje.

    • Tak jest, sadistický charakter náboženských principů a představ a tedy i jejich reprezentanta, Boha, je nápadný.

  5. Víra v nadpřirozeno mi nebyla dána, tudíž jsem ateista jako řemen. Jak zde řečeno někým výše, žádné bohy k životu nepotřebuji. K smrti už vůbec ne. Ale abych nebyl tak militantní, zkusím to odstupňovat.

    Starořecká víra v bohy (zas tak moc o ní nevím) mi přijde trochu jako hra, tak asi jako „co kdyby“. Sympatická mi byla tím, že ti tehdejší bohové měli spoustu lidských vlastností, pokud jsem to kdysi dávno četl správně. Lidé si je vymysleli a asi neměli zase až tak hypertrofovanou fantazii.

    Co ale vůbec nechápu, jak se v Evropě tak pevně uhnízdila (až k těm válkám se vzájemným skorovyhubením) víra v logické nesmysly, převzatá od jakési dosti obskurní blízkovýchodní sekty. Tam se fantazírovalo bez omezení. Co s ní, s jejím vznikem a uplatňováním a prosazováním a prožíváním, mají společného lidé z Polabí nebo se šumavského podhůří?
    Nikomu nehodlám bránit, jen nechápu. Jako Jára Cimrman nechápal to podivné názvosloví, kdy kůň je kůň a malý kůň je hříbě, zatímco tělocvičný kůň je kůň a malý tělocvičný kůň je koza. S tou trojjedinečností mi to přijde stejně záhadné. Ostatně stále platí, že pánbíčkem to začíná a špionáží končí.

    Jak napsal kdysi klasik z největších, „Z dálky to všechno splývalo a činilo dojem, že vlak vjíždí do nádraží“

    • Uvedené proměny (kůň a koza) nejsou ničím neobvyklým. Například paní Němcová vypadá jako důstojná dáma a poslankyně, otevře pusinku – a máme tu husu. To není nic dehonestujícího, jak pravil filozof, všechno je na huse dobré a užitečné, maso, peří, jenom ten zobák není k ničemu.

    • Pravda je asi jediná, že se nám z tohodle světa nechce. Ani za třista let ) a tak je fajn slyšet, že – z energie ses zrodil, do energie se zase vrátíš, – a když ses narodil jednou, proč by to nešlo i podruhé ) Nadávat bohům za lidskou krutost je divné, copak může bůh za demonstraci v Paříži, třeba? sami si lidi šlapou do báboviček.
      Staří Řekové to s bohy uměli. Mayové taky – prostě slaví všechny v jednom chumlu. Dokážou to, my ne. Asi jako věční dobyvatelé nemáme imunitu.

      • No ten problém je v tom, že to vůbec dopustí. Tudíž se jim nadává plným právem. A taky, lidé jsou jejich dílem a tudíž, z tohoto pohledu, pěkný zmetek, když se rvou a mordují. Takže nevidím jediný důvod ty bohy chválit.

        • „No ten problém je v tom, že to vůbec dopustí.“
          Mno… Třeba je důvodem ono: „Těžko na cvičišti – lehko na bojišti.“ a my to nechápeme jen proto že nevíme o tom co nás čeká až z toho cvičiště odejdeme.
          Nebo jsme prostě pitomí, za vše z čeho boha (či bohy) viníme si můžeme sami skrze vlastní nepoučitelnost a chtít po něm aby nás „vodil za ručičku“ je jen jedním z projevů naší nezralosti.

          Nepřijde vám zvláštní, že ta „holá opice“, oproti jiným živočišným druhům nevybavená pro své přežití ničím jiným než tím co má mezi ušima, dokáže přežít univerzálně ve všech podmínkách které tahle planeta poskytuje? A přitom totéž vybavení je schopna použít i coby nástroj vlastní zhouby či průběžně k tvorbě vlastního utrpení? Možná nejde o nic jiného než se ten nástroj naučit používat tím nejsprávnějším způsobem. Ale to učení by mělo probíhat jak? Ve škamnech nebo v praxi „za pochodu“?

          • „Nepřijde vám zvláštní, že ta „holá opice“, …..“ nikoliv holá, nýbrž „nahá“ (The Naked Ape – Desmond Morris).
            Nepřijde. Ono ji totiž nezbylo a nezbývá nic jiného. Kdyby ustrnula, tak tu dneska tuto diskuzi nevedeme 🙂 No a to co má „mezi ušima“ je značně pružný a adaptivní nástroj. Tam záleží, jak je kultivován a veden. Tudíž praxe „za pochodu“, ale i v škamnech. „v poklidu“. Jenže ta škamna musí vycházet z té praxe. Jestliže se ve škamnech učí o „…genderu ve Ferdovi Mravencovi“, pak se není čemu divit, že současnost vypadá jak vypadá.

            • Mě se označení „nahá“ nelíbí, protože mi přijde jako že je přehlížen její vynález oděvu. A že nezbývalo? Mohla se klidně přidružit k vyhynulým druhům.
              A jen tak mimochodem – kdo, dle vašeho mínění, ten pružný nástroj kultivuje a vede -tedy používá? Tím nemyslím „jak kdo“ či „ten který“ ale obecně.

              • Mně se naopak výraz „nahá“ líbí. Proč? Protože se neskrývá za „vynález oděvu“, ale je tím, či skutečně je. Tedy tvorem, který jako jeden z mála nemá srst (nebo jen velmi omezeně), ale zato má „to mezi ušima“ což způsobilo, že když mu byla zima, tak se oblékl. Tím se prostě nemohl přidružit k vyhynulým druhů. Je nutno vycházet z toho CO JE, nikoliv z toho CO KDYBY. A kdo, nebo co že je ten „kultivátor? Překvapuje mne, že takovou otázku kladete zrovna Vy :-). Podle mně, jelikož ona nahá opice je stádní druh, respektive dnes sociální, tak je to ono „stádo“, či „tlupa“. Tedy společnost. Její historie a praxe, vyjádřená těmi, které ona „tlupa“ považuje za své velikány. Pokud akceptujeme skutečnost, že „…učený z nebe nespadají“ :-).

                • Společnost je jeden z faktorů které na mozek působí zvenčí. Já ale měl na mysli kdo nebo co, u každého z nás, působí uvnitř. Vždyť co člověk – to originál. Každý žijeme ve svém světě a nenajdete dva úplně stejné, navzdory sdílenému prostředí.

                  • Máte na mysli chemii, biochemii, biologii a snad a možná také fyziku, včetně té kvantové?

                    O ničem jiném nevím, že by na nás mohlo působit „uvnitř“. Komplexní směs chemických reakcí a fyzikálních interakcí. To, co se dneska spousta vědců a techniků snaží modelovat na supervýkonných počítačích, nebo napodobovat pomocí neuronových algoritmů. Na tuto eklektickou směs chemie a fyziky pak působí ona „tlupa“ (společnost) a ta se pod jejím vlivem a působením formuje. Protože statistika a náhoda, tak je to vždycky krapet odchýlené a tudíž individuální. Nic jiného bych v tom nehledal 🙂

                    • Aniž bych se chtěl míchat do podstaty debaty, musím se vyjádřit ke sporu „holá nebo nahá opice“. Na vlastním příkladu: odložím-li oděv (nedoporučuji nahlížet), rozhodně nelze říci, že jsem holý, a podobně to má nadpoloviční většina mužů a třetina (ne-li více) žen. Tedy spíše nahá opice, i když ono je to jedno. Kdy já naposled viděl ženskou s pořádně chlupatejma nohama? Móda všudeholení je divná, přenáší se ze žen na muže a poznamenává už i trestní spisy, z odposlechů v Rathově kauze vyplynulo, že si jeden doktor holí ptáka. Chudák papoušek!

                    • „O ničem jiném nevím, že by na nás mohlo působit „uvnitř“. Komplexní směs chemických reakcí a fyzikálních interakcí.“
                      Tedy pouze hardware (byť i na velmi jemné úrovni) a žádný software? A co teorie o tom že by to mohlo být obráceně? Považujete je všechny apriori za pomýlené a nebo jste ochoten (byť s rezervou) připustit že by se mohly ukázat jako platné?

                    • Mno, Tarasi, mně zas ten terminus technicus nijak neleží na srdci, abych se o něj přel. Nicméně, domnívám se že v době kdy člověk začal přizpůsobovat prostředí svým potřebám, činil tak již oblečený a tebou zmíněná sporadická „srst“ nehrála v tomto jeho počínání nějakou rozhodující roli.

                    • Byl-li homo sapiens sapiens v době, kdy si začal přizpůsobovat prostředí, již „oblečený“ (o čemž já pochybuji, ale budiž) byl to důsledek využití toho „mezi ušima“, nikoliv toho, co mu bylo evolucí dáno jako atribut.

                    • „…byl to důsledek využití toho „mezi ušima““
                      Nepochybně. V tomto se shodneme. Stejně jako vše ostatní co vytvořil coby náhradu za drápy, tesáky atp. Já to vnímám jako důkaz nadřazenosti rozumu nad hmotou.

                  • Možná proto, že jsem bývalý softwerář žádný software nepřipouštím :-). Tedy aby nedošlo k nedorozumění. Chemii a fyziku na úrovni DNA lze považovat za jakýsi druh (typ) software. Něco jako strojový kód procesorů, nebo Assembler na té vyšší úrovni. Ale pro software, tak jak ho naznačujete Vy, tam jednak nevidím místo a ani důvod. A propos, Vy máte na mysli nějaký reálný důkaz, že by tam nějaký ten „software“ měl být?

                    • Mno… Já softwerář nejsem tedy SW připouštím v podobě povelů (instrukcí, nastavených pravidel, algoritmů …). Prostě jako projekci myšlenky. Omlouvám se za to laické vyjadřování. Za důkaz by např. bylo možno považovat přechodnou existenci vědomí mimo tělo – ony mimotělní zážitky o kterých píše Moody – pokud je ovšem rovnou neodkážete do říše pohádek.
                      DNA vnímám spíše jako SW již uložený na médiu.

                    • Software musí být vždy na nějakém mediu. Ať je to list papíru na kterém je napsaný, magnetické medium (mg. páska, disk, …) nebo paměťové medium (flash disk, operační paměť, cache paměť procesoru, ….). Software bez nosiče existovat nemůže. Budu-li se držet té technické terminologie, pak DNA je něco jako firmware v počítačích.
                      Co se týče „…přechodné existence vědomí mimo tělo…“ tak to přímo za pohádku nepovažuji. Ale je to podle mne stav, kdy se vědomí natolik zmate, že vytváří iluze. My ajťáci v takovém případě u počítačů saháme po tlačítku „RESET“.
                      Tak jako software nemůže existovat bez nosiče, tak vědomí nemůže existovat bez hmoty (mozku) jejímž je produktem. To „produktem“ si dovolím zdůraznit.
                      Pan Moody nemohl tyto „zážitky“ měřit ani testovat. Byl odkázán na to, co mu dotyční navykládali. Je-li existence vědomí mimo tělo možná, tak jak ji chcete zachytit a dokumentovat a popsat, když je mimo tělo? Máme na to nějaké přístroje? Ne. Je to pouze na verbálních sděleních. No a ta jsou vždy subjektivní a zkreslená.
                      Věřím tomu, že to mohou být (jsou) zážitky značně intenzivní a živé. Zvláště když si dotyčný později uvědomuje, že mu šlo o život. Ale to vše je spíše, a především, o víře než o realitě.

                    • … ostatně jak je to se subjektivním vnímáním reality hovoří profesor Cyril Höschl níže na videu. „….. Vždyť jsem to viděl na vlastní oči …. “ 🙂

  6. přesto se mi ten nápad, který mě dnes napadl zhruba okolo 18:44 líbí. Pocházím z ateistické rodiny, takže mě kdysi napadlo, že je všechno jinak, to je Bůh nás stvořil a jeho úmysly jsou neznámé (proč by vlastně měl žít člověk v ráji na zemi, to ani paní Evoluce neplánovala).

    Tudíž tímto zakládám Pacem in Teris.

  7. Ale kdež 🙂 Já se ničím unést nenechávám. To tys nějak nepostřehl že se dobýváš do otevřených dveří protože já s tebou samozřejmě souhlasím že „Stejně jako fanatici jsou nebezpečné (ale spíš daleko nebezpečnější) ideologie, každá s nějakým potenciálem ke zvrhnutí se do zhoubného bujení.“
    Ale tenhle potenciál má v sobě každá ideologie kterou lze rozdělit lidi na MY a ONI. S tím prostě nic nenaděláš a když to někdo bude chtít využít/zneužít tak může sáhnout po čemkoli a s úspěchem. Postaví proti sobě obyvatele jedné vesnice naočkováním myšlenky že ti co bydlí na kopci jsou lepší než ti co bydlí pod ním, pojídači drůbežího jsou „něco víc“ než konzumenti vepřového, kuřáky proti nekuřákům, ženský proti chlapům…
    Ale dokud se takový „rozkol“ drží v kultivované výměně názorů, nebo v oblasti žertování či setrvá v rovině neagresivní soutěživosti tak se nic hrozivého neděje. Naopak, lze na to nahlížet jako na příjemné koření života přispívající k jeho zpestření.

    Teprve když se to zvrhne do podoby: „My ty druhé DONUTÍME SILOU k tomu aby uznali naši pravdu!“ vyvstává skutečný společenský problém s často až fatálními následky. V tu chvíli nastupuje ono nebezpečí. Kdybys měl každou tu nebezpečnost „stopovat“ přes potenciály až k jejímu počátku tak skončíš u toho že je nebezpečné už jen přemýšlet nebo i narodit se.

    Tedy je záhodno zavčas hned zpočátku zatrhávat tipec oněm projevivším se fanatikům, tak aby byli nekompromisně odkázáni do přijatelných mantinelů, bez možnosti silového projevu v jakékoli (třeba i byrokratické) formě. Potlačování vzniku jakýchkoli ideí či ideologií by nemělo smysl. Za každou „vymazanou“ se zrodí deset dalších a každá bude mít nějaké to zdravé jádro upravitelné do podoby nějakého nebezpečného potenciálu. Třeba už jen v tom že se stane záminkou ke vzniku kontra-ideologie jejíž „zdravé jádro“ bude mít v sobě tu agresivitu zapracovanou.
    Například: Vyznavači sborového zpěvu, praktikováním své záliby, postupem času zapříčiní vznik vyznavačů ticha, kteří získajíce podporu (či alespoň skrze pasivitu okolí) prosadí všelijaké zákazy zpěvu až do té míry že si bude moci občan zazpívat velice zřídka a jen na zvláštní povolení.

  8. O subjektivním vnímání reality je náš rozhovor. Navzájem si sdělujeme postřehy z našich subjektivních realit a závěry které z nich vyvozujeme.

    V té mojí realitě je možné cokoli, byť to neznamená že každá možnost nutně musí být naplněna. Nicméně, došlo-li k naplnění té úplně nejstarší možnosti, tj. možnosti vzniku Světa (Svět = vše co je), pak mne už nemůže jakákoli jiná možnost nijak překvapit. To je má životní filosofie.

    Mohu tedy s vámi souhlasit že SW musí být vždy na nějakém médiu a současně brát v úvahu že existují i média člověkem doposud nepoznaná. Tedy mi nic nebrání v představě SW jehož nosičem je Svět a který by se mohl pozorovateli jevit jako všudepřítomný a současně „na ničem neuložený“.

    Stejně tak ono vědomí může být kombinací produktu Světa i produktu konkrétní bytosti u níž je nám patrné a díky tomu byt schopné existence i mimo tuto bytost. Velmi vzdáleně bych to připodobnil k SW konkrétního PC spolupracujícího se SW internetu.

    • Kamile, je zjevné, že se naše úvahy ubírají po dvou různých cestách, které nemají průsečík. Já, na rozdíl od Vás se neustále nechávám překvapovat možnostmi, které nám ten „Svět“ předkládá. Ve svém dosti zralém věku si někdy připadám jako malé dítě, objevující „Svět“. Ať je to kvantová fyzika, astrofyzika, ale i objevy v medicíně, biologii, atd. atd. Vždy a znovu mně na tomto „Světě“ něco překvapuje.
      Stejně tak považuji přirovnání SW a Internetu za špatné. Proč? No protože se stále pohybujeme na hmotných nosičích. Pravda za hradbou různých protokolů jak logických, tak technických, ale stále po drátech, energii elektromagnetického vlnění, strukturách polovodičů, … . Pokud je něco „..na ničem neuložené …“ tak to se ocitáme v oblasti mystiky, okultismu a esoterismu (magie). Tudy, podle mne cesta nevede. Pro mně určitě ne.

      • Objevuji svět stejně intensivně jako vy, Antimone. Jen si zřejmě každý jinak vykládáme pojem „překvapení“. Vy asi spíše inklinujete k jeho pojetí ve smyslu užasnutí a já zas ve smyslu být zaskočen.

        No a co se týče toho přirovnání – už když jsem to psal, cítil jsem že to není to pravé ořechové, mj. i kvůli hmotnosti těch nosičů. Jenže právě ve snaze vyhnout se sebemenšího nádechu okultnosti jsem sáhl po takovém podobenství.

        V oblasti mystiky, okultismu a esoterismu atd. se pohybuji většinu svého života a uvědomuji si že jsou tím mé náhledy na všelicos ovlivněny. Avšak stejnou měrou věnuji pozornost i „opačnému břehu“ a snažím se kormidlovat svou životní lodičku tak abych na žádné straně řeky neuvízl.

        Ano, naše úvahy se ubírají po rozdílných cestách ale je fajn že si své cestovní zážitky dokážeme sdělovat aniž bychom si přitom vjeli do vlasů a šermovali pěstmi. Kéž by toto bylo mezi lidmi běžným jevem.

      • …“Tak jako software nemůže existovat bez nosiče, tak vědomí nemůže existovat bez hmoty (mozku) jejímž je produktem. To „produktem“ si dovolím zdůraznit“…
        A co je vlastně důkazem, že je vědomí produktem mozku.) Co když není? Už jenom jestli se říká že vědomí jsou chemické a fyzikální procesy, tak v tom případě tu jsou určité společné prvky s elektřinou, ne? A elektřina existuje i mimo nosiče, a v závislosti na jednotlivých nosičích může mít různé projevy. Představa ovládat blesk byla donedávna taky z oblasti magie. A vida, naučili jsme se jí rozumět, a používat ji, Kolik času to trvalo…

        Možná existuje vědomí nezávislé na mozku. A my, bohužel, v jeho zkoumání omezujeme sami sebe. Hned od malička, když dětem říkáme – žádná strašidla nejsou. Co když to nejsou strašidla, jenom projevy vědomí ? Dětský mozek to vnímá jinak, protože ještě není zkažen naším formálním vzděláním. Pro nás jsou strašidla něco jako blesk – nemáme nástroje na jeho zkoumání. Možná bychom měli. Ale z nějakého důvodu pohrdáme subjektivitou, a nemáme trpělivost vyabstrahovat z ní univerzální jednotku. A když se o to někdo pokusí, jako svého času profesor Kahuda, vysmějeme se tomu. Stydíme se přiznat, že jsme ta strašidla taky viděli, a že jsme se večer báli kouknout pod postel? 🙂

        • „…. A elektřina existuje i mimo nosiče …. “
          …. ale to tak přeci není …. Je samozřejmě otázkou, co si jako laik pod pojmem elektřina představujete. Bez nosiče existovat nemůže. Je důsledkem nějakého svého zdroje, který je bezesporu hmotný. Nositelé elektřiny (elektrony, ionty) jsou opět hmotné objekty = nosiče.
          Už jste někdy potkala na ulici „nehmotnou mysl“, která se Vás ptala na cestu? No a strašidla, ta bych opravdu nechal do pohádek 🙂 Od pana Kahudy mám v knihovně „Mentální energie, využití v praxi“, „Mentiony a fyzikální projevy myšlení“ a „Projekt fundamentálního záření hmot“. No …podle mne není divu, že se panu Kahudovi vysmáli. Dnes, při vyšetření mozku pomocí MRI lze zjistit mnohé, ale mentiony nikdo neprokázal.

          • Neberte Věře naději, že se jí ze subjektivity podaří vyabstrahovat univerzální jednotku, když bude trpělivá.

  9. Rozhlíží se Macron po Karlově mostě a povídá:
    “Krásná je ta Evropská unie.“
    Slyší to babka opodál a povídá:
    “To není Evropská unie, to je Česko.“
    Macron jí odpoví:
    “Však ty ses za svobodna taky jmenovala jinak.”

  10. Když už tu vzdáváte poctu Karlu Michalovi, víte, co řekla jeho pravdomluvná mrtvá kočka?
    „Nejde o nic. Nemůže nikdy o nic jít. Pouze ukončení života je dříve či později nevyhnutelné. Snažit se nebo nesnažit nemůže na tomto faktu nic změnit. Snažit se je namáhavější.“

    • Ukonceni zivota a „Snažit se nebo nesnažit nemůže na tomto faktu nic změnit.“
      Nevim proc tento nezmenitelny lidsky osud pripominate.
      Mate dojem ze se tu vyskytuji ctenari ci diskutujici kteri by tuto „nevyhnutelnost“ radi zmenili?
      Zatim na to ma homosapiens jen jeden recept, viru v nesmrtelnost duse a tak zivot vecny 🙂
      Je mnoho lidi kteri tomu nejen veri ale na ten nepozemsky se uz tesi, neb ten soucasny tady pro ne je vice utrpenim nez radosti.
      Ze nejtvrdsi neverici ceka jen nekonecne NIC a verici naopak zivot vecny o tom se lidstvo za celou dobu existence neumi domluvit, ale snad pri tom neni treba si nadavat
      a dokonce tem vericim neexistujici vecny zivot zavidet ci dokonce zakazovat:-)

      • Necítím zodpovědnost za mrtvou kočku. Její odpovědi koneckonců vedly vždycky akorát k tomu, že se jí lidi chtěli zbavit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s