V sutinách času mám někde zahrabaný fejeton pojednávající o tom, že kočky neumí lhát. Pointa článku spočívala v tom, že se kocour Helmut vytahoval počtem čísel, kterými za jednu noc obšťastnil kočku Mechthildu v blízkém zahraničí, já jsem mu to nevěřil a obvinil ho z toho, že si vymýšlí, že přehání, jak to děláme my, hrdinní šukálisté, a on vůbec nechápal, proč by neměl říkat pravdu, že by taky mohl lhát. Neměl to dostupné v programu své hlavy, lhaní.
Lhaním jsou naše hlavy obdařeny v míře vrchovaté. Odhaduji, že tvoří třetinu až polovinu našich projevů, hnutí Milion chvilek je prolhané celé, od hlavy a po patu. Příklad: hodinu po začátku podujatia hlásí Minář do mikrofonu, že je přítomno tři sta tisíc českých podnikatelů a OSVČ. On to tak neřek, ale proč bych nemohl zalhat i já? Jak k tomuto číslu došel, náš populární hitlerjunge? On snad trhal lístky? Měli tam turnikety? Ale kdež, on to tak cítil, tenhle citlivý chlapec, že tomu ani jinak být nemůže. Což je básnivý opis toho, že lže jako prase. I když prasata, stejně jako kocouři, nelžou.
Tohoto čísla se chytí všechna sdělovadla a nikdo se neodváží říci, že ten parchant je prolhanej jak Hitler s Goebbelsem dohromady. A nikdo mu tuhle lež neomlátí o tu jeho zrzavou palici.
Za pomoci fíčury v nahlížení do katastru nemovitostí jsem vědecky dokázal, že na pláni je k dispozici ke stání 90 tisíc metrů čtverečních, v neděli bylo zhruba dvacet až třicet tisíc zabráno pódii, uličkami, vjezdy do tunelu, traktory, auty a loužemi, tedy zbývá 60 tisíc, i kdyby stál jeden živnostník na jednom metru čtverečním, což nestál, mohlo by na pláni vypouštět metan nanejvýš šedesát tisíc neplatičů daní, ve skutečnosti jich tam bylo třicet až čtyřicet. Jak se to srovnává s třemi stovkami tisíc? Desetinásobná lež, papouškovaná všemi médii.
Následující obrázek je jediný, na kterém je letní demonstrace (s evidentně vyšší účastí než ta sobotní) zabraná z výšky a zezadu, od Hradu.
Je vidět, jak řídké je obsazení plochy v druhé polovině pláně, dál od pódia, zvláště ta část, přiléhající k ulici, kterou jsem však do použitelné plochy započítal celou.
A přesto všechny ovce unisono bečí, tři sta tisíc, tři sta tisíc…
Stejné je to se sociálním původem demonstrantů. Vlk, který už ve věci nenávisti k nejvyšším osobám moci výkonné přešel z občasné indispozice do stádia rozpadu osobnosti, podsouvá čtenářům, že na demonstraci jeli lidé mladí a staří, žádný střední věk nespatřil. Takže tady jsou ti mlaďoši a staříci na fotografiích z tisku:
Drtivá převaha středního věku, pouze sem tam a výjimečně vzali sebou babičku či potomka i s krtečkem.
Lidé aktivní, inteligentní tváře, s nikým by se člověk nechtěl dostat do křížku, stejně jako není radno se s nimi dostat do sporu o nekvalitní zboží, vadně provedenou práci nebo nezaplacenou fakturu.
Přitom optický dojem z demonstrantů naprosto souhlasí s tím, která část občanů má vlastně dostatečnou motivaci pro to, aby se vláčela do Prahy a tam dvě hodiny poslouchala úplné kraviny z úst mnohdy už dementních představitelů kulturní fronty a exhibování dvou nedostudovaných šašků, na transparentech ale požadovala odstoupení premiéra, který jim ve věci jejich zlodějen zatnul tipec.
Chodí to jako kachna, kváká to jako kachna ……..
Tarasova terasa 
Tarasi, úplně jste mě vyděsil. Na té fotografii s jakýmsi slzícím tatíčkem Masarykem je úplně vpředu uprostřed chlap, který vypadá skoro jako já. Ale já tam fakt nebyl!
Ale k tomu lhaní a jejím opakování. To je známá teorie „první informace“. Kdo první podá informaci, ten má reálnou šanci, že ji ostatní převezmou. Zde příklad dvacet let starý.
Tuším, že ty první velké povodně byly na Moravě v roce 1998. Byl jsem spolu s jedním kamarádem (oba jsme tehdy zastávali významné funkce v tehdy opravdu velké firmě jménem Škoda Plzeň) vyslán na místo, abychom zjistili, čím bude třeba postiženým oblastem pomoci. Začali jsme nahoře snad v Krnově či kde a jeli spolu s vlnou podél řeky Moravy. Povodeň pak dorazila do Otrokovic, kde jsme zakotvili ve Zlíně, kde jsem měl z minulosti vynikající pracovní/novinářské kontakty a jak jinak, skončili jsme u slivovice u tehdejšího zpravodaje ČTK v té oblasti Ladi Koželuhy, zvaného „Kožak“. Ožrali jsme se jak pánbů káže a ráno, ještě pod vlivem, jsem napsal na Kožakově terminálu ČTK oficiální zprávu, jak škodováčtí experti navštívili místa katastrofy a že odhadují škody na 50 až 100 miliard Kč. Tu sumu jsme si samozřejmě bohapustě vymysleli, ale byli jsme tehdy zvyklí pohybovat se ve velkých číslech.
Nu, náš tehdejší boss L. Soudek byl z toho na nás poněkud nevrlý a ejhle, asi tři dny na to přinesl deník Právo rozhovor s tehdejším ministrem financí …. (kurnik, jak se ten jedinec jmenoval, takový mladý, vysoký a štíhlý, snad z Unie svobody, pak privátně zkrachoval s nějakým zámkem), který mj. řekl o škodách, že četl odhad škodováckých expertů ve výši 50 až 100 miliard a že si myslí, že ten odhad sedí.
Nikdo samozřejmě o výši škod ještě nemohl nic reálného vědět, ale my jsme nastřelili první číslo a bylo to.
P.S.: Laďa Koželuha už je bohužel pár let na pouti v nenávratnu, tak už ho můžu takhle napráskat, jak to také mohlo někdy být se zprávou ČTK. Byl to prima chlap, dávno před touhle eskapádou mi v životě opravdu moc pomohl.
Jo, jmenoval se Ivan Pilip, ještě mám ten výstřižek z Práva v archivu.
Pan Pilip byl „slavnym“ ministrem skolstvi. Jako prvni hlavni hlasal ze po celem svete se za vzdelani plati, jen v CR ne, skandal se kterym nutno skoncovat !
Takových bylo, je, a bude – viz salónní „konzervativec“ Tomský, jenž např. v minulosti nedávné nonšalantně plebsu kázal o zjevné nutnosti za VŠE KVALITNÍ ŘÁDNĚ PLATIT, a v momentě návrhu vyšší daně na denní tisk z dílny MK ( tehdy se jednalo o zkušební nástřel Mirdy K., doprovázený aférou o údajné existenci záznamu z utajeného jednáni zástupců 3 tehdy největších deníků v ) a téměř okamžitém řevu a plačkám z klávesnice jistého Tomského prý v zájmu kultury a vzdělanosti ( né, že by měl vydavatelství 😉 ) …
Tito parazité VŽDY nechávají platit druhé, ovšem jeden bože chtít cokoliv od nich …
Apropo, ten Pilip – tady to je zatím vexstadiu rozvalu školství jako takového, a z trosek se vybere, co se zpoplatní …
Jó, jó, s bokovkou na výletě, ale zapírat samozřejmě musíte, to je v pořádku.
Jinak samozřejmě vznik legend je někdy k uzoufání, protože mají tuhý život, přestože všechny údaje hovoří proti. Vy jste si přitom alespoň užil, ale Zeman třicet let čelí nařčení, že byl v prognosťáku a jeho kámoš Klaus dvě desetiletí stejnému nařčení, že krade pera, přitom nikdo ještě na jeho obranu neřek, že to je zvyklost, aby si státníci po podpisu mezinárodních smluv nechávali ty pera na památku, myslím, pokud si to dobře pamatuju, že Gorbačov s Reaganem ta pera vyměnili. Ale ono to dědkovi trochu tak nějak patří.
Ale zarazilo mě, jak jste vzpomněl na to, že vám kamarád hodně pomohl. Zalistoval jsem pamětí a skutečně si nevzpomínám, že by mi nějaký chlap, i kamarád, někdy pomoh. Vždycky jsem si musel to svý vybojovat. Asi budu pěknej hajzl.
Zadny budes, uz ses !
Pokud neco budes tak jen stale starsi pametnik 🙂
Kocky ci kocouri se kolem netoulaji ze by se nejaka/y prichylil ?
Zato Václav Klaus jedno rovnou ztopil.
Nechcete radši adoptovat nějakého Helmuta Druhého a psát chvíli radši o něm?
Ohledně nové chlupaté akvizice za mě přesně odpověděl Jirka dole, co se psaní o chlupatcích týká (dal jsem mu svého času název kočkoviny, mělo to rubriku v regionálním tisku), k vytvoření čtenáři milých srandiček je zapotřebí jednak velké míry idealismu a altruismu – a ty u mě, v prostředí trhu bez přívlastků, kaváren, Bakalistů a Šafrů, utrpěly trhliny pod čarou ponoru. Za druhé pak mám ten dojem, že s přibývajícím věkem u všech humoristů věkem tenhle štof ubývá a nastupuje kyselost až zhnusení nad řádem světa.
Z vlastní zkušenosti vím, že felinoterapie funguje. A společně konstatovat, že „já to přece říkal už dávno“ je lepší než naříkat osamělý.
Sladký naivo… „s bokovkou na výletě“.
S bokovkami se jezdilo na výlety do Paříže nebo do Florencie.
Na povodně…. to jste pobavil.
Kamarádi a pomoc? To máte smutný život. Mně v životě pomohli (opravdu zásadně) hned dva – ten jmenovaný Kožak a ten nejmenovaný, který byl se mnou na povodních, ale i mnohde jinde. A abych vás dorazil – pomohly mi i dvě ženské, obě byly nějaký čas moje šéfky. A když říkám „pomohly“, tak tím nemyslím, že mi třeba daly vyšší prémie.
Z toho vyplývá, že buď jsem já klikař, nebo vy smolař. Nevím jistě, co je správně.
Mýlíte se, ani smutný život, ani smolař, nevím ani proč, ale od nějakých pětadvaceti let mě pánská společnost doslova srala a nemohu rozvádět důvody, ale konstatuju, že nejlepší moji mužní přátelé i vůbec byli tři kocouři. Co se dam týká, tam samozřejmě výpomoc byla vzájemná, hotové spotřební družstvo Jednota, ale časem se to dostalo do klidných vod bolavých kloubů a namísto milostného cukrování nastoupila cukrovka.
Však já vím, vašeho Helmuta mám uloženého. Mě na chalupě milovaly kočky, a věděly proč. Ale to by bylo na delší vyprávění, tak někdy jindy, až to bude o tom kočičím plemeni.
Doba je zlá, pane Nerevare, a zdá se, že může být ještě hůře. Takovej kocour při troše štěstí a opatrnosti žije až 14 let. Nechci být rýpavý, ale pořídit si v našem kmetském věku nového kocoura nevidím jako šťastný nápad. Co když nás Stvořitel pošle do recyklace dříve, než skončí funkční období našeho mazlíčka. Bude to průser, který bych já neriskoval. Chudinek opuštěná bude místo drbání na bříšku chca nechca muset chytat myšičkýýýý , aby nevyhynul hlady.
Best udělal vtípek druhu drsného anglického humoru a kavárna, která Zemanovi jinak zcela běžně přeje, aby už konečně chcípnul, se může posrat. Pěkný komentář v tomto duchu vyrobil Lu Lina ze serveru Non serviam, odkaz ve sloupci vpravo.
Delaji li dva totez, neni to totez !
Best se trefil na komoru, a vkusně – na rozdíl od pazgřivců z demagogbloku a spol…
Nevím, jestli vás to potěší, Tarasi, ale poměrně nedávno jsem vás přiřadila k Astrovi do přihrádky těch, kterých se moje babička zastávala slovy: „Ale von je hodnej!“
To když jsme si z nich dělali srandu.
Ale to zastání nebylo k mání automaticky. Babička byla sice křesťanka a znala rčení o blahoslavených chudých duchem, ale ani ti nesměli překročit určitou hranici.
Pan Best by u ní neuspěl. Nevěřila by, že má k dobru aspoň ta zvířátka jako vy. Usoudila by nejspíš, že kocourkům vypichuje očička.
Jistě tušíte, tresen, že je mi zcela u zadku, do které přihrádky mě řadíte. Musím vám jenom připomenout, jaký duševní otřes jste zažila, když jsem přišel s jistým zpožděním na Pavouky a přednesl tam naprosto stejné názory, jaké zastávám dneska. (S jedinou výjimkou, byl jsem tehdy eurohujer, ale to jsem nemohl vědět, do jakého molocha se tenhle spolek zasr. byrokratů vyvine.) Vy byste se své tehdejší názory dnes neodvážila ani šeptat, stejně jako vaši ideoví souputníci typu Argo, Hong nebo Kořenský. Prostě jste osedlali chcípající kobylu a ta vás daleko nedonesla.
„Ale von je jinak hodnej“ byste si mohla dovolit říkat, kdybyste argumenty a fakty vyvrátila alespoň polovinu mých náhledů. Na ničím podložené odsudky sečtělé a uměnímilovné inteligentní krasavice totiž stříkám svou vodu, abych také udělal radost v tomto směru sečtělému vitttovi.
No vidíte.
Co jiného se dá říct o člověku, než že je hodnej, protože má rád zviřátka, když ani po letech nerozlišuje lidi typu Hong od typu Kořenský.
No vidíte, zase odsudek bez znalostí reálií. Samozřejmě vím, že Hong byl hodnej a citlivej a Kořenský hajzl. To ovšem nic nemění na tom, že zastávali v té době naprosto stejné ideové postoje, volili pravicové strany což se v horizontu deseti let ukázalo jako smrtící strategie. Mimochodem – pokud se někdy podíváte k Šumavákovi, tak dneska bych tam byl v podstatě mainstream, stejně jako Halladin. Z těch echt pravičáků tak zůstal jenom idiot Aerokarel a občas se upšoukne ten trouba právnická z Moravy.
No jasně, jsou z nich levičáci jak poleno. 😋
To jste si nevšiml, v čem tak souzněli s Halladinem? Světonázor to nebyl ani náhodou. Mrkněte pořádně na tu sestavu. To, co vidíte na Letné, když si vezmete špatné brýle, se vám houfuje právě na Šumavě.
Tarasi, Tarasi.
Začínám mít o vás obavy, přece jenom čtrnáct let známosti je čtrnáct let.
Tady je poslední článek od Šakala, kmenový člen společnosti
http://sumavak.blokuje.cz/par-vet-k-mesici-zostrene-demokracie#comments
diskuze k Letné je pod minulým článkem. Jestliže toto je osazenstvo z Letné, tak to už vás chytá fantas a jenom upozorňuju, že po duševní inkontinenci záhy nastupuje ta fyzická. Ale prej ty plenkový kaťata hradí pojišťovna a když jim ukážete dnešní svoje příspěvky, tak vám to schválej.
Jejda. Co to s vámi je?
U Šumaváka se samozřejmě nehoufují ti, co byli na Letné, ale ti, které byste tam svým pidlookem nebo obráceným dalekohledem rád viděl jakožto hlavní Babišovy odpůrce, protože by to lahodilo vašemu třídnímu ledví. Chcete tam vidět podnikatele a živnostníky, voliče pravice. Na tom šumavském vzorku, kde jsou takoví jeden vedle druhého, račte vidět, že způsob obživy z nich neudělal Antibabiše, to jeho „šlápnutí na krk“ jejich třídě je nechalo v klidu.
Někteří z nich jsou už chatrní důchodci, ale to z nich levičáky neudělalo.
Jasně, plenkový kalhotky vás zachrání. Pravila jste: „To, co vidíte na Letné, když si vezmete špatné brýle, se vám houfuje právě na Šumavě.“ Když dokážu, že dnešní Šumava je silně antiletenská, začnete mlít něco o tom, že bych je tam rád viděl. Na Šumavě u pařezu byl z echt podnikatelů Kořenský a Jirka s přívlastky, magor z Chrámců, a ti jsou v čudu. Pak ajťáci, ale ti z ručky do ručky většinou nedělají, protože fakturujou. A ten zbytek, zaměstnanci, vědcové, důchodci, byť dříve pravicový, prostě změnil názor, pochopil, že než šílenosti vlád dle vašeho srdíčka je už lepší Babiš. Takže prapor pravice tam dnes třímá Dana, bývalá úřednice z berňáku, něco jako vaše jednovaječné dvojče.
Samozřejmě že Šumava je antiletenská. O tom byl i ten můj příspěvek, který jste nepochopil.
Co sám Šumavák?
Vystavuje faktury anebo bere cash?
Ještě dovětek:
Nevím, jestli byste je potěšil teorií, že už nepatří na pravici.
Mnoho z nich již dnes neví kam patří …
„pravda a láska“ nebo lež a nenávist?
Zbabělost a pravicově-liberální fanatismus a (ne)NÁSILÍ:
Dilema:
Ten asociální patologický lidský zmetek zneužívá kulturního zvyku, který sám ničí.
Typické chucpe fašizujících se, agresivních a primitivních deviantů, gaunerů a sem tam nějakého částečného nebo úplného psychopata.
Byl jste oklamán zákeřnými dezinformátory. Závazné pravdivé vysvětlení najdete jen v Denníku N (Nenávist): Provokace serveru Sputnik News proti novinářce Deníku N 😉
Petra Procházková:
„Raptor TV následně pustila do oběhu video, kterým se mě pokouší kompromitovat. Natáčel ho fotograf Vít Hassan, který se mi bezprostředně po incidentu dokonce pokoušel natočený materiál prodat. Je na něm natočeno, jak jsem vyrazila Frantovi telefon z ruky a pleskla ho po tváři. Video ovšem nezabírá celou situaci, chybí v něm, že Vladimír Franta opakovaně provokoval mého kolegu, fotografa Ludvíka Hradilka, a pak na něj i fyzicky dorážel. V tu chvíli jsem vyšla já a znovu se snažila zjistit, co svou aktivitou sleduje. Na videu tedy není zaznamenán předcházející kontext, jak se situace postupně vyhrocovala.
Jsem přesvědčenou odpůrkyní jakéhokoliv násilí. Nejsem na to, co se v pátek stalo, hrdá, ale nejsem to já, kdo by se měl stydět.“
Stanovisko redakce:
„Celá akce nese znaky připravené provokace ze strany zástupce propagandistického serveru Sputnik. Jeho redaktor vydal o zkušené novinářce Petře Procházkové pomlouvačný článek a následně ji a našeho fotografa obtěžoval natáčením a fyzickým kontaktem přímo na akci. Petra Procházková se neměla nechat vyprovokovat, byť je její reakce lidsky pochopitelná. Bez jakýchkoliv pochyb je však jasné, kdo cíleně lhal a manipuloval a kdo na místě nerespektoval opakované žádosti o ukončení obtěžování.“
Je samozřejmé, že novináři Denníku N smějí fotografovat a vyptávat se kohokoli a kdekoli, ale je naprosto nepřípustné, aby totéž někdo dělal jim. Jak tedy vidíte, Procházková je skutečně nevinnou obětí zlovolné intriky Sputniku. 😀
A nyní, milé děti, si ještě poslechneme o Červené Karkulce.
Ještě zajímavější než to, že sjednocená antibabišovská demokratická mediální fronta přešla od verbálního metání sraček k fyzickým útokům, je to, jak ti ksindlové drží basu a o prvotřídní senzaci ani nepípnou. Islamistická matračka Procházková totiž začala uplatňovat právo šaríja a vynášet rozsudky a hned je vykonávat ručně.
Všechno špatné k něčemu dobré, říkávala moje babička ze šumavského podhůří. Myslím, že to platí i v tomto případě.
Zdá se, že zábrany padají, protože té pseudolásce a pseudopravdě se nějak nedaří a přitom by se tolik chtělo.
Beru to jako lakmusový papírek.
Procházková sáhla k facce (a ten napadený člověk měl tolik rozumu, že jí to neoplatil) a nově zvolená šéfka TOP 09 zase sáhla k euru a vítání padesáti sirotků (s plnovousem). To obojí jasně vypovídá o ztrácejícím se smyslu pro realitu.
Neoplatil, a to možná byla chyba. Ve formátu odpovědi na váš komentář to nemohu argumentačně obhájit, tedy to napíšu do článku. Bude to zase po čase festival misogynství s ohňostrojem na závěr.