Náš více než sto kilometrů vzdálený odštěpný závod vyráběl zboží, které bylo ještě nedostatkovější než výrobky hlavního závodu. I tady jeli na doraz a pomáhali si úředníky v roli dělníků. Když třetí podnikový ředitel během čtyř let argumentoval stejně jako ten první nedostatkem pracovních sil i zastaralou výrobní technologií jakož i nedostatkem výrobních prostor, slyšel opičák jenom ten třetí argument a rozhodl se, že nám předvede, jak to jde, když se chce. (Ve světlejších okamžicích režimu se tomu říkalo voluntarismus.)
Zajel se svojí šestsettřináctkou za ředitelem Armabetonu, IPS nebo Průmyslových staveb, už si to opravdu nepamatuju, dali si stakana nebo dva, posovětovali (autentický paviánův výrok) a plácli si na dodávku montáže průmyslové haly z železobetonových prefabrikátů. Pak zajel na OV KSČ v místě našeho závodu a tam si plácnul s okresním tajemníkem na dodávku spodní stavby, na fundamenty. Odnesl to místní okresní stavební podnik, který měl tajemník pod palcem. „Víš, soudruhu, je to stranický úkol přímo od soudruha Husáka, abychom uspokojili poptávku pracujících po tomhle nedostatkovém zboží…“
Oni ale, jenom se za soudruhem zaprášilo na silnici k stalíce, to stejně obechcali, protože s námi uzavřeli smlouvu jenom na dodávku betonové směsi z betonárky a zemní strojní práce, pak na práce PSV, ve kterých měli volnou kapacitu (klempířina a pokrejvači) ostatní jsme museli dodělat vlastními pracovníky. Vybudoval jsem si v mateřském závodě takový malý socialistický slušovický podniček, stáhnul deset známých zedníků s mistrem z místních stavebních podniků, údržba měla zámečníky, truhláře a nátěrku, a ty jsme tam na měsíc přešoupli.
Protože kupodivu tentokrát donutil soudruh generální své poskoky, aby nám přidělili finance na podlimitní stavbu, tj. do 2 mil. Kčs rozpočtových nákladů, výstavba holé haly s podlahou ze silničních panelů (nevědělo se, jaká technologie tam přijde, takže aby se to dalo zase bez bourání demontovat) skutečně během roku proběhla pod titulem skladové haly. „Takhle se to musí dělat, chcípáčci líní,“ holedbal se pavián.
Tak se na to podíváme lupou odbornou, nikoliv paviánsky poblbanou: montáž haly z želbet. prefa bych sehnal ze své pozice podúředníka třetí kategorie během týdne. Pro podniky to byl – díky cenovým deformacím – výnosný kšeft, zato monolitický železobeton byl k sehnání jenom na sjezdový palác, a to ještě ztuha. To, co pavián vyjednal na OSP, to bychom z nich vyrazili také a podstatné dokončovačky jsme museli stejně zbastlit sami.
Hala ale stála a bez sítí, elektriky, vytápění a technologie nám byla platná jako mrtvému pověstný zimník. Paviánovi se orosila zadnice z toho, jak se předvedl. Výroba zboží se samozřejmě nezvedla ani o kousek.
Tohle bylo dějství roku 1985 a do konce režimu opičákovo dílo zelo prázdnotou, technologického zařízení se nikdy nedočkalo.
Nátlak shora byl ale během výstavby skutečně drtivý. Odbočím. Technický náměstek byl sice v partaji, jinak to nešlo, ale jinak technik s nadáním od Boha. Ilustrace: v základním závodě jsme sérií podvodných jednání vyrazili z GŘ stavbu velké haly za deset milionů a pak stavbu do dvou milionů, jimiž jsme halu původně skladovou přebudovali na galvanovnu. Domluvili jsme se s hygienikem a vodohospodáři, že nám budou vyhrožovat uzavřením stávající galvanovny, což byl provoz na úrovni konce devatenáctého století. Pokovované díly přenášeli mezi vanami pracovníci v holínkách a gumových zástěrách ručně, vždy celý závěs pěkně do teplejch, velmi často se u nich vyskytovaly proděravělé nosní přepážky, z dílů kapaly ekologicky příznivé kapaliny (těžké kovy, kyanidy) pěkně na dlažbu, která to předminulé století také pamatovala, a čile se vsakovaly, část zachytila chemická kanalizace, která však přes nepříliš účinnou neutralizační stanici ústila do kanalizačního řádu a v městské čističce vodohospodářům čas od času vymlátila jejich breberky, takže čistička nečistila.
Na základě těchto výhrůžek hygienika a vodohospodářů jsme z generálního ředitelství (zastavení výroby) vyrazili i moderní poloautomatickou galvanovnu finské provenience, v lidodemo táboře byla jakákoliv složitější technologie dostupná asi jako hajzlpapír.
A protože jsme museli šetřit devizy, tak jsme objednali jenom dodávku a celou jsme ji museli včetně souvisejících stavebních prací namontovat vlastními silami. A teď se dostávám k jádru věci, jediný technik, který byl schopen to složité a počítačem řízené zařízení šéfmontérovat a uvést do provozu byl výše uvedený náměstek. Takže docházelo k takovýmto scénám: náměstek Franta v obleku a s rozevlátou kravatou pobíhal mezi vanami a protože byl jako všichni géniové trochu roztržitý, při jednom okruhu si nevšiml, že jeden díl zvýšené podlahy z pororoštů byl vyndaný a do díry spadnul, naštěstí jenom nohou, ne celý, a odřel si holeň. Přes hendikep došel na místo práce, vykonal své a při návratu do té díry spadnul znovu.
No a náměstka Frantu přes onu výstavbu v odštěpném závodě oposum zlikvidoval, nabyl dojmu, že se výstavbě té nahovno haly dostatečně nevěnuje. Došel k tomu tak, Franta mi to pak vyprávěl, že ho bombardoval dotazy na postupující práce na svém děťátku. Autentická Frantova výpověď: „Volal mi generál, kolik už máme v odštěpném závodě postavenejch na hale sloupů. Já to nevěděl, říkal jsem si ale, že on tam asi má špióna, který mu podává zprávy, tak jsem raděj mlčel.“ No a protože pavián z Fandy nevyrazil ani po opakovaných dotazech ohledně sloupů žádnou cifru, nabyl dojmu, že je ducha mdlého a přes našeho podnikového ředitele ho nechal sesadit.
Tuhle šaškárnu si nenechal líbit vedoucí celého investičního oddělení a dal výpověď. Po něm jsem tak učinil i já, ale protože jsem dost vzteklej, rozhodl jsem se k hrdinskému činu, jako ten rudoarmějec, co svým tělem zalehl střílnu kulometného hnízda.
Ale o tom příště, jenom uzavírám, že zcela nekompetentní pavián z ústředního výboru svým amatérským stylem řízení zlikvidoval celé vedení kvalitně fungujícího technického úseku aniž by jeho snažení mělo jakýkoliv vliv na kapacitu výroby.
Ať žije KSČ a nerozborné přátelství strany a lidu. A všechna ta další nerozborná přátelství, co nepřežila ani půl století.
Na věčné časy a nikdy jinak, kurva fix.
Tarasova terasa 
Bolševizmus vytvořil vhodné klíma pro to , aby se zmrdi a vohnouti co nejrychlejc vyhrabali co nejvýš.
Mám pocit, že už zase bruslíme v tom samém.
Žeby neobolševizmus ? To ví nejspíš jedině Taras.
Důvěru ve mě vloženou samozřejmě nezklamu, Jirko, ale to, co teď řeknu, to je notorieta: V každém režimu se do vedoucích funkcí nacpou především psychopati. Je to sociologickou vědou prokázaný fakt, a to i v pokusech a hrách. Jde jenom o to, jak velký podíl těchhle zmetků se na špici prodere, nakolik se prosadí i lidé rozumní a kvalifikovaní, obecně uznávaní. Pokud to mohu posoudit z vlastní zkušenosti, dá se rozumně posuzovat jenom politika, protože hospodářství se pohybuje ve zcela odlišném režimu, tak počet zmrdů na kilometr čtvereční je asi stejný v obou režimech, tedy většina. Co se ekonomiky týká, tak to asi bude co se charakterů týká podobné, jenom si myslím, že počet odborně zdatných manažerů je v tomhle režimu o dost větší, takové šílenosti, jaké jsem popsal, by v kapitalistickém podniku snad nebyly možné, i když…
“Co se ekonomiky týká, tak to asi bude co se charakterů týká podobné, jenom si myslím, že počet odborně zdatných manažerů je v tomhle režimu o dost větší, takové šílenosti, jaké jsem popsal, by v kapitalistickém podniku snad nebyly možné, i když…”
Co se charakterů týká, je to přesně tak.
S tou odborností managerů to také není o moc lepší.
Je tedy otázka, koho všeho do těch managerů zahrnete, protože dnes je na pozici managera i skladník s ručním zvedákem.
Odbornost nejvyššího managmentu je téměř na nule, ale on to v podstatě nemusí být žádný zásadní problém.
Pokud je takový manager dobrý organizátor, má “čich” na lidi a zbytečně se jim neplete do práce, může pod jeho vedením firma klidně ekonomicky vzkvétat I když ví hovno.
Potřebuje ale odborníky na pozicích středního managmentu, tzn. např. dříve vedoucí technologie, údržby, výroby, kvality (dnes engineering, maintenance, production, quality:-)
A tam se dnes bohužel pohybuje zvláštní sorta lidí, kterým se říká “kočovný management”.
Jejich “přínos” spočívá tom, že nastoupí do funkce s novou, velmi silnou a agresivně prosazovanou vizí.
Pro její prosazení je samozřejmě nutné rozbít všechny dosavadní struktury, ač fungují velice dobře.
Během pár měsíců, roku, max. dvou, kdy takový manager rozjebe co se dá, se začne ukazovat, že proklamovaná vize nepřináší žádný ekonomický profit, ba přesně naopak a ty škody jdou často do milionů.
Potom holt manager musí vyklepat pracovní šuplík do tašky a jde škodit zase dál.
Jeho CV je náležitě obohaceno o zajímavou pozici a šance na stejnou, nebo ještě vyšší v jiné firmě, je jistá.
Vzhledem k tomu, že plat těch lidí se pohybuje hodně nad 100tis., stačí jim tak fungovat několik let, zainvestovat třeba do nemovitostí a mají vystaráno.
Netvrdím tedy, že taková praxe je všude stejná, v menších firmách by si tohle dovolit nemohli, ale korporáty, kde se točí dlouhý prachy¨, jsou pro takové kočující „odborníky“ tou pravou bonanzou..
Pisateli s nickem prvniho krale Zidu:-)
Verte neverte ale presne tak jak jste napsal to funguje i u protinozcu 😦
Dost je tu takovych 😦
Saul: Tohle ale není vůbec nic nového a ve svých Zákonech profesora Parkinsona to C. N. Parkinson popsal už v 50. letech. Jediný rozdíl je v tom, že tehdy tak většinou fungovali externí poradci, protože firmách se takoví experti ještě moc nevyskytovali…
„…by v kapitalistickém podniku snad nebyly možné, i když…“
Nerad bych Vám velebný kmete bral iluze, čerstvá zkušenost z práce, české pobočky německé firmy:
Jednatel z osobní msty, potřeboval vyhodit jistého podmanagera. Protože neměl nic v prackách, použil „organizační změnu“ a zrušil dotyčného podřízené oddělení, které mělo výhradní monopol na jisté činnosti pro střední Evropu a Balkán a rostoucí příliv zákazníků z Ruska. Kolaterární ztráty: 2 nezaměstnaní, z toho jeden tři roky před důchodem a druhej pracující invalida, v postatě s jistou vyhlídkou další nezaměstnatelnosti.
Zákazníci ovšem nebyli vyrozuměni. Když se o „organizační změně“ dozvěděli, začli organizovat hromadnou žalobu, protože ten samý jednatel, který organizačně měnil, s nimi s velkou pompou podepisoval několikaleté smlouvy.
Mám pocit, že už zase bruslíme v tom samém.
Mate spravny pocit.
Jen to dnes neridi Ustredni Vybor Komunisticke strany ale Ustredni Vybor diktatury korektnosti, genderove vyvazenosti, vsech kultur ktere si jsou rovny a kontrolovane urovne CO2.
Vysledky uz se projevuji. Ti kteri to vzali za spravny konec tem uz se konec rysuje do podoby srovnatelne s pribehem Tarasem vypraveny.
Jednim z pribehu o tom muse byt povidka o slavne firme Boeing.
Kdyz tam mel schopne namestky Franty vyrabel letadla jako 747 a podobne.
Dnes tam mozna maji genderove a rasove spravne vyvazeny management a tak i vysledky tomu odpovidaji.
V posledni dobe se rozhodl inovovat podle noveho pristupu k zivotu a k lidem a predelal uspesne letadlo tak ze pridal za oznaceni 737 jeste MAX. Mimo maximalnost v uspore take maximalnost v nebezpecnosti a zhorsene ovladatelnosti.
Spechalo se stejne jako podle scenare Tarasem uvedeneho a nad tim sefuji Paviani stejneho stylu mysleni jako na GR tarasova podniku.
Vysledek je ten ze Leden 2020 je prvni mesic kdy firma nedostala ani jednu objednavku na nove letadlo. Pro firmu pry zadny zasadni problem, vyroba civilnich letadel byla a je skoro prodelkova a je mozna jen proto ze to je dotovano diky vojenskym programum.
Airbus je maximalne spokojen.
Ze blbost kvete v kazdem rezimu a veku je znama vec, jen nekde tomu jeste pomahaji k vetsi dokonalosti 🙂
Hurá, konečně víme, proč krachuje Boeing. Nebýt vás, Astře, nikdo by netušil, že za to může korektnost a rasová vyváženost, nikoli kapitalistické hamounství, jak by nám jistě rád namlouval pán blogu.
Musím upřesnit: neomarxistická korektnost.
Bez poukazování na zhoubu přicházející s neomarxismem se dnes neobejde žádný slušný teoretik.
Opet jste nezklamala tresni, odhalujici pravou podstatu veci navic vtipny moudry komentar
jak jen tresen umi:-)
Ale odpovim vy expertko na rasovou vyvazenost.
Nikdy to neni jen jeden duvod, vzdy mnoho dohromady. Kapitalisticke hamounstvi je v tom svou zasadni merou taktez. Nekteri dlouholeti poctivi pracovnici firmy se uz nechali slyset ze na problemy upozornovali ale bossove spechali, neb potrebovali vysledky. Jestli zisk za kazdou cenu v pripade letadel i za cenu bezpecnosti je neco jineho nez kapitalisticke hamounstvi, dejte vedet Vasim jazykem 🙂
Uz dlouho jste si tu do nikoho nekopla, opravdu jste obohacujici, nebyt Vas je to u Tarase na Terase nudne 🙂
Milá treseni, samotné kapitalistické hamounství působí katastrofy. Třeba, když blbec s kalkulačkou začne „katovat kosty“ a prodlužuje servisní intervaly doporučené výrobcem tak dlouho, dokud něco nepraskne. Doslova. Což, jak si snad umíte představit, u letadla, vyskytujícího se pár km nad zemí, představuje docela průser.
Vybírání „vedoucích kádrů“ kapitalistických korporací podle kritérií genderové a rasové vyváženosti, politické korektnosti a dalších SJW požadavků vede k tomu, že se omezuje dostupný počet schopných lidí na snad odborně zdatné profesionální pokrytce, kteří nikdy nikomu neřeknou, co si opravdu myslí a nebudou riskovat postavení tím, že by někomu odporovali, a SJW, o jejichž odborné způsobilosti lze většinou úspěšně pochybovat, čímž se problém kapitalistické nenažranosti umocňuje stejně, jako problémy socialismu umocňovalo jmenování ředitelů především podle „stranické knížky“ a toho, jak dobře byl dotyčný pavián zapsán „nahoře“.
S kým polemizujete anebo komu přitakáváte, mi není jasné.
Astrovi?
Tím by se dalo vysvětlit vaše tvrzení, že korporace vybírají vedoucí kádry podle kritérií genderové a rasové vyváženosti, politické korektnosti a dalších SJW požadavků.
Se mnou asi nepolemizujete, já tu totiž žádnou teorii, proč Boeing krachuje, neprezentuju.
Moje chyba, treseni, já přehlédl, že (ne)prezentujete teorii, proč Boeing nekrachuje.
oh hazeni hrachu:-(
Drive se lide bali promluvit pred drziteli stranicke knizky
dnes to podobne plati o opatrnosti a strachu pred kazateli „korektnich“ nazoru.
Dnesni experti to jeste vylepsuji recmi o demokracii:-(
Nekteri politici se projevuji stale citelneji.
Kolik % dostanou v pristich volbach soc.dem. kdyz je jim milejsi korektni „neziskovky“ a Minar nez vlastni clenove kteri kritizuji novou politiku soc.dem?
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jaroslav-Foldyna-hlasi-odchod-z-CSSD-At-jde-Petricek-ke-chvilkarum-rozcilil-se-613490?fbclid=IwAR2Av_Fauih9YiYxjt4iA7CHLLp7MiWrLER30LX7oka4gXtWP_2B4MC7f64
Jestli Foldynu nevyhodí, tak půjdou s procenty ještě dolů.
Jestli vyhodí, tak taky.
Prašť jako uhoď.
Vezmu to pozitivně, jenom díky Foldynovi mají pořád ještě těch pár procent.
Foldyna asi nebude ten “ pravý levičák“ pro budoucnost.
ČSSD ho měla vyrazit už dávno.
Jen si z ní udělal startovací můstek ke kdoví čemu.
Zdravím Saule.
Pořád ještě nevím, jak jste to myslel s tím „fejkem“ okolo Werichova udavačství? Byť (možná) „jednorázového“.
BTW.
Co se vyklube z Foldyny se ještě uvidí. Jako u Zaorálka.
Tohle je zajímavé: „Myslím si, že ho volí právě ta generace, která už za třicet let nebude. Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří ho volili, ale z té mladší generace neznám nikoho. My v sobě pořád máme normalizaci. Ale jsem optimistka, myslím, že za třicet let se tyhle věci dít nebudou, protože to politikům současná mladá generace prostě nedovolí,“ prohlásila Witowská.
Tak jasně, za třicet let tu už nebudou ani dnešní pětapadesátníci. Witovská možná ano a bude to stará hnusná čarodějnice – a její zahrádka? No Fuj!
Popis dodavatelsko-odběratelských vztahů mi připomněl jednu epizodu ranných osmdesátých let. Strana tehdy došla k názoru, že hrady a zámky už nemají prezentovat život feudálů, ale mají dostat novou náplň. Bylo určeno, že vlajkovou lodí tohoto záměru bude zámek v Litomyšli, národní kulturní památka, odkud se vyklidí všechny ty sarapatičky a nainstaluje se tam ideově náležitě vyfutrovaná expozice Muzea české hudby. Projektant jim do toho málem hodil vidle, protože zjistil, že mnohametrové stropní trámy neunesou naplánované obrovské množství těžkých vitrin, natož kdyby se tam pak měli pustit lidi. Jenže odhodlání budovatelů bylo veliké, takže přišel pokyn stropy vybourat a nahradit je ocelovou konstrukcí. Jenže nastal zádrhel – požadované nosníky nebyly k dispozici. I vydala se soudružka, pověřená garantovat celou akci, do Košic, aby tam poklekla před generálním ředitelem železáren a svým šarmem z něj ty nosníky dostala. Zoufalství, které ji tam hnalo, možná udělalo dojem, možná zapůsobilo pár telefonátů z ÚV, ale už za třičtvrtě roku ocel byla a záměr byl zachráněn.
Epilog: V roce 1990 byla expozice, na kterou veřejnost od začátku pohlížela jako na velkou ohavnost, tiše zrušena a do zámeckých sálů se vrátil původní mobiliář.
Tak jestli před tím ředitelem musela klečet, vyvolává to jisté asociace se socialistickou morálkou neslučitelné. Jenom dotaz: Jak se projeví ideologické běsnění v expozici muzea české hudby? Nadměrným počtem zednických klavírů (tahacích harmonik) jako vzpomínka na Antonína Zápotockého? Pak by expozice obstála i dnes, s odkazem na budoucího předsedu vlády s dredy.
Například v oddělení staré hudby, kde by člověk ideologické běsnění fakt nečekal, použili k představení středověkých hudebních nástrojů zvětšené ilustrace dobových kancionálů. Andělíčkům, kteří na ty šalmaje hráli, ustřihli křidélka.
V sále, kde jsou do omítky s klasicistními ornamenty vsazena velká plátna s portréty Marie Terezie, Františka Lotrinského a Josefa II., byla tato nahrazena ideově nezávadnými díly. Například nebohého manžela habsburské panovnice kryla velkoplošně provedená postava Alšova husity, což se v té klasicistní stafáži vyjímalo obzvlášť groteskně. A tak dále a tak podobně.
V oddělení věnovaném aktuálnímu hudebnímu dění byli prezentování i zpěváci pop-music, což přinášelo tu svízel, že když se náhodou některý znelíbil anebo emigroval, přijela z Prahy komis a vyndala ho z vitríny.
Celkově to byla expozice převážně papírová, neinvenční, nesmyslná.
Návštěvní knihu se správa muzea neodvažovala vrchnosti ukazovat, protože byla plná výroků, které by si soudruzi nedali za rámeček.
To je celkem známý a nepochopitelný úkaz, když staré a kvalitní je z různých důvodů nahrazováno novým a často mnohem horším. Popsaná expozice hudebních nástrojů samozřejmě neposkytuje ideologům dostatečný prostor k uplatnění, tedy tam musí ideologický obsah dodat násilím, což pak působí jako ten ruský samopal na Žižkovi. Ale píšu to proto, že obrazoborectví funguje stále, demolice Hotelu Praha a Transgazu, které proběhly za souhlasu Národního památkového ústavu, což je spolu s ministerstvem kultury semeniště neuvěřitelně hloupých, neschopných a líných zmetků s nepotickým a protekčním pozadím, kteří jinak doslova otravují život lidem kvůli kokotinám, jsou jasným důkazem o ideologické zvrácenosti těchto institucí. To málo z kvalitní architektury, kterou se podařilo za bolševika realizovat, nechají zbourat jenom proto, že na těch stavbách (které by určitě přežily staletí) lpí odér komunistické moci. A tak se zničí to, co představuje vedle šíleného množství práce i nespornou kulturní hodnotu.
Myslím, že v případě hotelu Praha jste na omylu. Národní památkový ústav podle mne jeho památkovou ochranu doporučil, ale MK to neschválilo.
U Transgasu byl NPÚ proti zapsání, důvodem byly spíš urbanistické argumenty než architektonické. Upřímně řečeno, ten barák je tam opravdu jako pěst na oko. Jako solitér může přitom být sebeúžasnější, ale kontext okolí holt hraje roli. Ostatně stavby brutalistní architektury nemají jistou budoucnost ani jinde v Evropě, kde nemůžete hledat důvody v opovržení stavbami minulého režimu. Odér komunistické moci není to, co pošle Transgas k zemi.
Transgas si myslím v nějakém hlasování vysloužil vyhlášení za nejošklivější stavbu v Praze. Což není můj názor, ale konzervativní lid tak pravil. Mimochodem, o kousek dál, z budovy bývalého FS čpí ten odér komunistické moci skutečně, ale na tom místě víc než brutalita toho baráku uráží cit milovníka staré Prahy magistrála.
Na místě Transgazu byla dřív proluka a dva činžáky bez hodnoty. Pak tam stál pěknej barák s přízemím s kšeftama a komunikačním prostorem. Dnes tam je proluka, kapitalističtí develozmrdi nevědí, co dál. Myslíte, že to plánované administrativní centrum bude v retrostylu Vinohradské? Ten kontext s okolím se vytahuje vždy, když se chce plivat a není co. Z tohodle hlediska by budova rozhlasu nikdy nestála.
No a Hotel Praha je doslova zločin, kvůli tomu, aby vekslák Kellner měl výhled na Prahu (historickou), zboural Prahu (hotel). Těmhle lidem se ty prachy neměly vůbec dostat do pazour.
Třeba repliku toho hotelu Praha za sto let zase postaví.
Jako mariánský sloup na Staromáku.
Každopádně od té doby, co modernisté v Praze poslali k zemi skoro polovinu jejího historického jádra, měli by asi být na demolice pozornější.
A to údajně měl bulvár jako Pařížská, místo dnešní Nerudovky, vést až na Hrad.
Tak aspoň, že z tohoto plánu sešlo a Praha přišla „jen“ o ghetto.
Výstavní čtvrt to pravda tenkrát moc nebyla, ale kdyby zůstala zachována aspoň nějaká její větší část, má dnes Praha, místo činžáků na Josefově, o další světový historický unikát více.
„Jako mariánský sloup na Staromáku.“
Tak až teď jsem si dohledal, že tam po těch tahanicích a šaškárnách opravdu stát bude.
Tedy jakási jeho podivná napodobenina.
Panenkomarjá…:-(
Kdyby raději dostavěli to vypálené novogotické křídlo radnice, kde jsou dnes boudy s trdelníky a klobásami.
Ale to snad ani ne.
Staroměstské náměstí si říká o obnovu té původní lajny, ale okopírování novogotické podoby by snad bylo omluvitelné do pěti let po válce, tedy stylem jak Poláci znovu stavěli Varšavu a Němci svá města.
Urbanisti mají jasno, ale architekti a soutěžní poroty se v tom bohužel plácají takovým zoufalým způsobem, že jsou možná lepší ty trdelníky.
A o tom mariánském sloupu myslíte co?
Já si nejsem jistý, jestli by tam nebyly lepší ty obří pandy, které aspoň na noc někam odskákají (před týdnem jsem je tam neviděl, tak snad to zastupitelé s jejich vyhnáním mysleli vážně)
Nechci sem zatahovat ty nekonečné ideologické spory o mariánský sloup a kdyby byla někde v lapidáriu dochovaná podstatná část jeho zbytků, klidně bych byl pro jejich návrat na Staroměstské náměstí.
Ale co tak zhruba vím, tato „replika“ je jakási hrubá napodobenina z úplně jiného kamenického materiálu, má možná nějakou řemeslnickou hodnotu, ale uměleckou a hlavně historickou ne, a to je asi na jejich trvalé umístění na Staroměstské náměstí dost málo.
Akorát to bude provokovat ty naše flastenecké Franty Sauery.
I když ten prý na smrtelné posteli svoji aktivní účast na svržení mar. sloupu popřel.
Myslím si o tom to samé.
Hodnotu historickou to má nulovou, z památkářského hlediska je to nesmysl. Kdyby v tom nebyl zřejmý kapric, mávla bych nad tím možná rukou, ale ta urputnost, s jakou se zastánci sloupu těší, že naštvou odpůrce, mě staví do pozice proti.
Že jsem názorově na jedné lodi s Paroubkem, mě nezviklalo.
Což na lodi, ale co kdybyste s ním byla na pustém ostrově? Fantazie běží na plné obrátky, on je to chlapák a vy křehká žena, aby to nedopadlo nakonec jako v jednom sovětském filmu, kdy se na pustý ostrov dostali spolu buržoasní důstojník a sovětská žena, odstřelovačka, která měla na pažbě asi jednačtyřicet zářezů a důstojníka (byl to fešák, jako Jirka) měla na lodi, co ztroskotala, eskortovat, jenže potom slunce, moře, fešák, tomu žádná neodolá, tedy se souložilo, marxizmus nemarxizmus, jenže: pak okolo jela bělogvardějská loď, důstojník jí vyběhl do vln vstříc, v dívce se probudily třídní instinkty a milého buržuje picla. Navíc zezadu, to my odchovaní kovbojkami nemáme rádi. Ten film se jmenoval podle toho posledního zářezu, Jednačtyřicátý, nebo kolikátý.
A teď to hlavní: pamatuje si to ještě někdo, nebo jsem tady sám, osamělý v nepřátelské zemi a mám se jít taky picnout?
Lavreněvovu povídku Jedenačtyřicátý mám za jeden z literárních vrcholů dvacátého století, za skutečný klenot. Uprostřed vzájemného zabíjení na chvilku vyhrává lidskost – ale bohužel jenom na chvilku. Hrdinka Marjutka na závěr stojí nad mrtvolou svého milence, kterého právě střelila do hlavy. Šílené.
Film jsem neviděla.
Dojemne,
ani ste na to nepotrebovali opusteny ostrov abyste se sesli 🙂
Sprizneni dusi vitezi nad strelbou z kusi:-)
Platilo davno plati i dnes, jedno zda kvete bez nebo vres.
Sláva, nemusím se jít picnout, navíc tady je to obráceně, místo tragédie hepyend a mě tady třídní nepřítelka zachránila! Na tom nemůže nic změnit ani Astrův závistivý komentář.
Škoda, že už sem nechodí Kamil, dal bych mu k odbornému posouzení toto: od páté hodiny odpolední vařím, udělal jsem šest litrů bramborové polévky dobračky, čtyři a půl litru omáčky kuře na smetaně ze tří stehenních kuřecích řízků, k tomu houskový knedlík, velmi chutné, právě jednu porci likviduju a fakt se musím pochválit, a ve vaindlingu* tiše kyne půlkilový chléb a čeká na zasunutí do trouby. Skončím v jednu a fakt jsem se nezastavil, kromě dvou kydů na síti. Ale Kamil nemá distinguované chování, na trampu a na těch jeho vodáckých avantýrách zhrubl, a pojebal by mě, že se s tím tamto.
Vaindling je plechová smaltovaná velká mísa na zadělávání těsta, mám ji po mamince a ta, díky svému částečně sudetoněmeckému původu, tyhle výrazy používala.
Vajdlink máme i bez sudeťáků v rodině. Dělám do něj bramborový salát.
Chleba, když už se odhodlám, peču ten bez hnětení, co ale musí předtím strašně dlouho kynout.
To tam máte na stravu oddíl domobrany?
Ano, maminka v něm – kromě těsta – taky dělala salát. Ten posr. chleba řádně nevykynul, takže jsem ho do trouby dal před chvilkou. Takže do dvou. Mají přijít na návštěvu kamarád s chotí, tak se musím předvést, i když je to pak dobře na další dva dny pro mě k jídlu, já jim výslužku nedám, nejsem zase blbý. A to mám ještě jako vysoce zdravý zákusek uvařenou z litru a půl mlíka kaši z ovesných vloček, ale slaďoučkou a spousta hrozinek a Granka. V pohraničí nezahálíme.
takysme pékli, šólaloseto 2x, dvě kolečka proti sobě 🙂 🙂
kousek tady peče vnuk, převzal to po dědovi a umííííto.
https://www.darykrajedomu.cz/cz/eshop/produkt/chleb-lhotsky-kvaskovy-1200g
aty rohlíky a pletýnky…mňam
Pokud v té bramboračce nechybí houby tak bych tě pochválil. Vaření porcí do zásoby je i můj styl. Od každého jídla co vařím pro rodinu o víkendu si udělám něco navíc a zpravidla mi to do dalšího víkendu vydrží, protože ostatní se přes týden naobědvají ve škole a na pracovišti. Ale o nějakém zhrubnutí na vandrech a vodách nemůže být řeč. Prostě pro pobyty pod širákem a domácí střechou existují rozdílné recepty. 🙂
Kamile, způsoby tvých kumpánů z vody se musel zabývat parlament, aby zamezil vašim alkoholovým orgiím.
No, nevím Tarasi co má tenhle tvůj slaboduchý komentář společného s vařením, ale pokud házíš ostatní lidi do stejného pytle tak jako vodáky, pak je to s tebou na pováženou. Ale možná jsi s návštěvou nezůstal jen u té bramboračky a ke klávesnici zasedl ještě pod vlivem nějaké alkoholové orgie kterou jsi zrovna prošel. To by tě ještě mohlo omluvit. 🙂
Připomínám ti tedy (protože to není poprvé co to zde na Terase zmiňuji) že jsem se s alkoholem rozešel ještě v době kdy nikdo netušil že nějaký parlament budeme mít a věci veřejnými se u nás zabývalo NS ČSSR. Ne že bych byl úplný abstinent, sem tam si nějaké pivko dám, ale pokud bych měl být typickým konzumentem, pak by měl parlament těžkou hlavu spíše z toho jak dostat ten alkohol mezi lidi. Alespoň nějakou mírnou opičku jsem měl naposledy možná tak někdy před čtyřiceti lety a to ještě kdoví jestli.
Už sis pořídil ten Pomalý hrnec, který jsme ti před časem s Třešní doporučovali?
Pamatuji 🙂 Bylo to přesně jak říkáte.
Také si ten film dodnes pamatuji, přesto že jsem ho viděl coby dítko školou povinné. Byl jsem na tu děvuchu ještě dlouho potom naštvaný a zafungoval u mne jako účinné očkování proti fanatismu jakéhokoli druhu.
Tarasi, jste nějakej mrzutej. Tak vám zkusím zvednout náladu:
P.S. Žádný parlament se nikdy nezmohl na víc, než ZAKAZUJE SE!
Buranství a obrazoborectví jsou věčné a nemají až takovou souvislost s ideologií režimů. Většinou jde o obyčejnou lidskou hloupost. A také ochotu se vzít za věc. V nedalekém podokresním městě chtěl režim v roce 1986 udělat centrální autobusové nádraží ze zámecké zahrady. Tož se pár lidí spojilo a na občanských schůzích vystoupili proti. A nádraží se vyřešilo jinak. Holt v Litomyšli asi jen nadávali na bolševika, ale nebyli ochotni se za věc vzít.
Když už jsme u té Prahy, na Náměstí Republiky stojí jedna z nejnovějších architektonických hnusot, jakási cizácká banka. Nakonec nedaleko vykuchaná kasárna a nyní obchoďák Palladium, hrůza hrůz. Proti tomu Kotva je architektonická perla. Ostatně budova Rudého práva na Florenci opravdu nebyla nic moc, ale co místo ní postavili je horší, než ty brutalistní stavby, které nyní bourají. V Praze za 30 let nevznikla žádná pořádná architektura, pořád se mluví o Tančícím domě, ale zkuste se podívat na fasádu ulice od Karlova náměstí, TD trčí jako pěst na oko.
Prostě pravdotrusové nepostavili nic pořádného. Není to o režimu, je to o lidech. Ostatně, naštěstí pravdotrusové nic nepostavili, zejména tu hrůzu blob například.
Na Tančící dům je zajímavý pohled asi tak z druhého břehu Vltavy. Když někdy mám jít kolem něj, furt se nemůžu zbavit dojmu, že se ten barák přemýšlí, jestli se na mě má zřítit hned teď, nebo až někdy příště. 🙂
Ano, vypadá to tak, že Fred Ginger neudrží a ta sebou flákne.
Kde co bylo a nebylo?
Nebylo tak ze se mate nejlepe , ze nikdy jste se nemeli lepe,
jen ze drive v republice nebylo tolik chudoby jako dnes !
V Česku je přes sto tisíc chudých dětí. Rodiče nemají na obědy ani oblečení, říká mluvčí Diakonie
https://www.televizeseznam.cz/video/strunc/mluvci-diakonie-v-cesku-je-pres-sto-tisic-chudych-deti-rodice-nemaji-na-obedy-obleceni-ci-krouzky-64025624?fbclid=IwAR2Y6pfzdBD85mhjGy3euB9LMqhtD3SS6kn08aJLHXm5f95PApNTP1NZusc
Dalsi dobra zprava jak je stale lepe ?
V Česku ubývá řemeslníků, mladí nestačí nahrazovat důchodce. Chybí jich 400 tisíc
https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/16648-v-cesku-ubyva-remeslniku-mladi-nestaci-nahrazovat-duchodce-chybi-jich-400-tisic.html?fbclid=IwAR2H_IuQYMkp8joXLX1Fsu-Z0TrlRFa_4AxiyY2UbVKHrEr5vevF0JCnrv4
PS
Cim mene jich bude tim vice si mohou uctovat.
EET to pohlida a prinese vice penez.
Stale lepe a radostneji 🙂
Signál pro demokratickou, feudální, otrokářskou kastu, k dalšímu, zvýšenému dovozu odpadu do Čech?
Zatim nikdo z tech co rozhoduji nevymyslel jiny zpusob nez „nahradime levnejsimi“.
S platnosti od dochtoru po remeslniky.
Dochtori z Nemecka do Emeriky, v Nemecku je nahradi z Cechie, v CR je nahradi z Ukrajiny, atd
S remeslniky podobne . Pry je to podle prvniho zakona Vesmiru. Na uvolnene misto prichazi hmota odjinud.
Odkud v pripade homosapiense rozhoduje vudci homosapiensove.
Kdyz se jednalo o tlupu byli to alfasamci.
Dnes podle vysledku jakoby superdegenerati.
Zalezi z jakeho pohledu.
I ten Topolanek mel pravdu, zil a zije si jako nikdy predtim!
Několik úvah:
1) Lid se vrací do období středověkého tmářství. Takové „ztopořené“ siderické kyvadélko je totéž, co ordál. Dobře se jím potírá nepohodlné.
2) Jakou barvu má asi tlačítko pro zabanování nepohodlných názorů? Rudě bolševickou? Hnědo modro fašistickou nebo duhově sluníčkářskou?
3) Článek blogu je záměrným prohrábnutím uhlíků výhně myšlenek, nebo vážně myšlenou Kremelsko-Washingtonskou „expertizou“?
4) S paviány I. a II. se to má jako se zmiňovaným toaletním papírem: Je to POLOPRAVDA. Taková Šichtařová na PL.
5) Socík měl, jako KAŽDÁ lidská societa, své „hrdiny“, zbabělce a zrádce. Co mu ale těžko někdo může vytknout, úplnou absenci MORÁLNÍHO rámce. Na rozdíl od zločinného kastovního demokratismu.
Zatímco za socíku většina držela, jakž takž, gaunerskou, zlodějskou deviantní a psychopatickou menšinu rozptýlenou mezi populaci a kriminály, současný kriminální systém umožnil spojení gaunerů všech zemí do JEDNÉ nadnárodní fronty. Samozřejmě za tupého, odevzdaného, naivního a zbabělého mlčení většiny. A jsou i takové případy, které místo aby alespoň haltovali maulu, a nezhoršovali si situaci, úlisně podkuřují.
Juch, to se člověku uleví.
Demokratisti všech zemí, polibte mi (_!_) 😉
Odzadu: své tajné sny (líbání zadnice) nevykřikujte do světa, to patří mezi intimnosti, které se nevytrubují.
Ulevujte si na místech k tomu účelu zřízených.
5) Převládající směr kavárensko-liberálně globální má samozřejmě na štítě svobodu, problém je v tom, že pokud někdo není schopen – z různých i legitimních důvodů – nahrabat jmění, pak na ty svobody nedosáhne.
4) Paviáni jsou do detailu přesné popisy událostí minulých. Odkdy je přesný popis POLOPRAVDOU?
3) Co to je, kremelsko-washingtonská „expertiza“?
2) Pokud je to na mě, tak já jsem nikdy nikoho nezabanoval za odlišný názor. Vždycky buďto za hovadskou sprostotu při napadání oponenta, lhaní nebo zlovolné překrucování oponentova stanoviska. Takoví se tady prostě neohřejou.
1) Středověké tmářství byste asi nechtěl zažít, to je přehnané, jako celý váš elaborát. Současné tmářství je zatím sice blbě otravné, ale dá se vydržet. Což nevylučuje jeho další vývoj.
ad1
a) Zažít? Není to dlouho: Upozornil jsem na scénu z 1. dílu trilogie (Jan Hus – 1954 cca 01:04:00) – exekuce. V té samé trilogii je možné nalézt paralely s policií, justicí, místní i cizí mafií, i politickými procesy.
To, že se změnily kulisy neznamená, že se změnily poměry nebo lidé.
Některé postupy nahradily jiné. Například ty, které se ukázaly jako „ztrátové“ a málo efektivní. Ty jsou nahrazovány postupy záludnějšími a sofistikovanějšími.
b) To, jak s Vámi souhlasí v „otravnosti“ Vaši spoluobčané ukazuje jejich „hlasování alkoholem“ a statistika OECD:
ČR je 4. na světovém žebříčku v chlastu i věku. Nebo ve spotřebě drog.
Navštívil jste někdy Ukrajinu před Majdanem? Češi UHÁNÍ v jejích stopách i takovými vyjádřeními jako je: „je zatím sice blbě otravné, ale dá se vydržet“.
ad2
To je jen o úhlu pohledu a schopnosti zvládnout prchlivost, která cloumá majestátem. 😉 COKOLI, se dá vyložit JAKKOLI.
ad3
„Kremelsko-Washingtonskou „expertizou“ – konformita. Příklad pro vyjádření protikladu rozumu.
ad4
„Odkdy je přesný popis POLOPRAVDOU?“ Nevím jak pro Vás, ale pro mne například ve chvíli, kdy Kalousek pošle svým obětem složenku na 121 tis. (zároveň se jedná o typické demokratické chucpe), nebo když Topolánek prohlásí v rozvrácené a rozkradené zemi: „Žijeme v nejlepší době, jen ovce to vidí jinak“.
Jestli ono nejde také o to, na jak velké procento zúčastněných se ta „pravda“ vztahuje? Nebo jak „velkou pravdou“ ta PRAVDA ve vztahu k CELKU je?
7 „hochů“ z Enola Gay mělo krásné slunečné ráno, přičemž další desítky tisíc mrtvých a krutě trpících lidí mělo asi trochu jiný názor.
BTW.
Státní dluh (rok / mld.):
1993 / 159 (To už rozvracení a rozkrádačky „jely na plný výkon“. To znamená, že bolševik předal hospodářství s přebytkem.)
2010 / 1344
2019 / 1640
ad5
Docela by mne zajímalo, jaké „různé a legitimní důvody“ dovolují SLUŠNÉMU člověku „nahrabat jmění“?
S tím se váže i otázka:
„Co vyjadřuje ve slušné společnosti pojem svoboda?“ popřípadě „Co je ‚svobodou‘ ve společnosti / systému založeném na nerovnoprávném, kriminálním a mafiánském principu?“
Víte, Kodetovo: „Proletáři všech zemí, vyližte si prdel.“, mi přijde příliš pravicově „slušné“ a „na úrovni“.
(Jedna „z nosných“ scén propagandistické komedie Pelíšky – 1999.)
1) Buďte rád, že do středověku máme ještě daleko. Zatím „liberálům“ stačí jen mediální klatba a i hranice staví pouze virtuální.
2) Není to fuk? Ten obslužný opičák ho bude mačkat tak dlouho, dokud mu ten čudlík nedokážeme sebrat.
3) Já nerozumět jazyk vašeho kmene.
4) Jj, nebyli všichni ředitelé takoví paviáni. Ale když jste na podobného narazil, zanechal ve vás nezapomenutelný dojem. Bohužel se „paviáni“ hojně vyskytovali i na nižších příčkách potravního řetězce. Tam uměli být ještě protivnější, protože si navíc připadali nedocenění a vy jste musel kromě vlastní práce vymýšlet, jak toho blba účinně obejít. Pokud možno tak, aby to vypadalo, že blba odignoroval jeho nadřízený, protože tomu se pavián obvykle netroufl mstít.