Ať žije Ukrajina! A Pic ho!

První část nadpisu zaznamenává výkřik z úst demonstranta v pruhovaném svetru, který takto vítal vládu Slovenské republiky na jejím výjezdním zasedání. Druhá část nadpisu popisuje čin téže osoby o něco později, při dalším výjezdním zasedání. Autorem výstižné zkratky je David Matásek, herec Národního divadla, ksindl k pohledání, ostatně jako většina pražské kavárny.

Je pravděpodobné, že z Juraje Cintuly se stane časem legenda slovenské pravice, něco jako novodobý Jánošík. Je ale nepochybné, že kdyby mu hrozilo to samé, co slavnému loupežníkovi, tedy že by ho za jeho veskrze odporný čin pověsili za žebro, tak by si to určitě rozmyslel. Což by mohlo dávat návod, jak takovýmto činům zabránit. Doplnit do trestního zákoníku, že se budou podobní hrdinové věšet za žebra po předcházející masáži kolem od žebřiňáku. Jako ve středověku, odkud stejně jejich myšlení pochází. Ale prý takové drastické tresty nefungují jako odstrašující, nevím, ale pochybuji.

Cintula je prý básník a spisovatel. Četl jsem jeho jedno dostupné dílo a hodnotil bych ho jako bezútěšně pochmurné a nic moc po formální stránce. To také není neobvyklé, na podobně kvalitním básnickém díle poslance Zdechovského ujíždějí už měsíc Xaver s Holcem a na katastrofálně neumětelském politickém výkonu politologa Fialy ujíždí už pomalu třetím rokem celý národ.

Slovenská vláda tvrdí, že za radikalizací Cintuly stojí slovenská pravicově-progresivistická politická opozice a mainstreamová média včetně veřejnoprávních. Přímým důvodem pak má být štvanice, kterou na levicový Smer a zejména pak na jeho předáky (a Roberta Fica zvlášť, čtyři obvinění) obě hyenovité šelmy pořádaly. Nepochybně tomu tak je a můžeme teď zobecnit tento fenomén, bezuzdné štvaní a šíření nenávisti proti opozici, i na naše poměry. Oni to pravičáci jinak neumí, protože ve svobodné diskuzi by dostali na pucinky, tedy ji nepřipustí a občany uřvou přes závislá média.

Známá zásada kriminalistická, pátrací, zní (vedle Cui bono): Sleduj tok peněz! A ten je tady jasný, byť zapíraný a všelijak falšovaný, a to jak k politickým stranám, vzpomeňme Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhu, tak i tok financí do mainstreamových médií, viz jejich vlastníci, miliardáři.

 Strany a média byť s velmi oslabeným levicovým nádechem nedostanou od kapitalistů ani korunu na darech, ani korunu na inzerci. Zatímco goebbelsovsky ultrapravicové Forum24 chrochtá v blahobytu a zaměstnává veškerý patologický odpad pravicové žurnalistické scény, alternativní noviny a blogy jsou chudé jak kostelní myši, odkázány na dary čtenářů. (Havlisticko-kavárenská ČT a stejně tak ČRo jsou pražské deviantní žumpičky, přitom jiná podivnost, miliardáři vlastněné Parlamentní listy, představují jediné médium, které v Česku supluje roli veřejnoprávní instituce.)

Za situace, kdy polovina politických stran a téměř všechna média jsou ovládány miliardáři nastává situace téměř navlas podobná situaci za normalizace, kdy vedoucí úloha KSČ v ústavě a cenzurou svázaná média  nedovolily prosazení jiného názoru než komunistického. Vedoucí úloha miliardářů a jejich penězi svázaná média nedovolí prosazení jiného názoru než kapitalistického, pravicového.

Prvním krokem po svržení komunistické totality bylo odstranění vedoucí úlohy KSČ z ústavy a zrušení cenzury.

Prvním krokem ke svržení kapitalistické totality musí být…