Tyto dvě se ocitly v roce 2015 na demonstraci proti islámu a vyvolaly táhlé blití mainstreamových médií, toto pochází z ČT.
Reklamy
Autor: taras2
Okraden za bílého dne!!!
Tristní stav české levice popisují hned dva články na Nové republice, ZDE a ZDE. Ilona Švihlíková i Petr Robejšek správně kritizují programovou impotenci a rozbředlost KSČM i ČSSD (Robejšek k tomu přidává i levici evropskou, stav po schröderovském a blairovském úkroku doprava), pranice uvnitř stran o zbývající aktiva a odchod voličů do temných močálů. Melduji, prosím pěkně, už dobrých čtrnáct let, co se šourám po síti, že levice – řečeno s Lízou Doolitleovou – musí pohnout s tou svou línou prdelí. Takže pokud Švihlíková s Robejškem nevykrádají chudinku Tarase, jsou za ním opožděni o desítku let.
Večeře ve velké večerní toaletě a smokingu
Dnes ukončíme (jistěže přízemní) srovnávací žranice v obou našich oblíbených režimech. Pokud vám to připadá nadměrně nízké a nehodné mého pera, zkuste si tři dny nejíst. Nepochybně pak změníte názor.
Komparativní analýza buřtů komoušských a kapoušských
Je to známý úkaz: debata pod článkem o směřování lidstva a posledních vědeckých poznatcích v mikrosvětě chcípá na úbytě. Pokud se ale otevře palčivé téma, zda cibulku osmažit do růžova nebo jenom lesklou, podlévat vínem či pivem, smetanu kysanou nebo sladkou, rozvine se diskuze do obřích rozměrů. Pokud budete řešit, zda s šípkovou nebo se zelím, vznikne dokonce konflikt. Tedy dnešní problém zní: Jak se žralo za komoušů a jak se papinká za kapoušů?
Vyšpulený gender
Před mnoha lety jsem se ztratil. Nebo spíše byl ztracen, v obchodním domě Brouk a Babka. Zajímal jsem se v oddělení hraček o autíčka a táta zase o nožky přítomných dam, jeli jsme každej po svým prkně, a neštěstí bolo hotovo.
Kde a kdy se zastaví hloupost při svém vítězném tažení světem?
Plzeň a Vídeň, pivo a sachr, Škodovka a Prátr, jinak ale dva odlišné světy, které náhodně spojilo školství. ZDE se můžete dočíst v článku časopisu Argument o tom, jak jedné rakouské učitelce došla trpělivost s pokrytectvím, které panuje v souvislosti s neřešitelnými problémy ve vzdělávání muslimských žáků, a napsala o tom knihu.
Debakl nejen liščí
Svůj palác jsem začal stavět ještě za bolševika, v destinaci, kterou lze bez rozpaků označit za oblast, kde lišky dávají dobrou noc. A skutečně: přijedu na parcelu a na hromadě písku leží lištička, jak ta vymalovaná v pohádkové knížce o Budulínkovi, v poloze spokojeného spánku. Tedy tuhá.
